Na směně s Městskou policií Orlová

Příjemný lednový čtvrtek,

poslední dobou se sociálními sítěmi množí negativní reakce na práci Městské policie Orlová – zejména za botičky, na které jsme všichni snad již alergičtí. Sem tam se objeví nějaká fotografie, která poukazuje na špatné parkování městských strážníků či výtka, že jsou někde zašití.

Redakce se rozhodla, že se pokusí čtenářům poskytnout nezávislý a nezaujatý pohled na práci Městské policie Orlová, a to přímo z terénu. Nápad uvítal i velitel orlovských strážníků Roman GALIA, se kterým jsem probral důvody, proč chci takovou reportáž vlastně podstoupit.

A jak vypadá taková běžná noční služba Městské policie? Čtěte dál.

Ilustrační foto

Směna začala v 19:15, je docela chladno, ještě že jsem to nepodcenil a teple se oblékl – rukavice, čepice i spodní kalhoty. Do ulic budu vyrážet s Pavlem Černouškem a jeho služebně mladším kolegou. Pavel Černoušek je u Městské policie Orlová 21 let a za nejtěžší práci u policie považuje řešení incidentů s feťáky a agresivními lidmi, kdy je potřeba použít zbraň. Jeho kolega slouží Městské policii 11 let.

„Když jedete řešit incident, kde máte agresivního člověka, který je na drogách, musíte dávat velký pozor, aby vás nepoškrábal nebo nekousl.

 

Hrozí tady možnost přenosu nakažlivé choroby, např. žloutenky typu C apod. Pokud k tomu dojde, musíte pak chodit půl roku na odběry a modlíte se, aby bylo vše v pořádku. V opačném případě máte zničený celý život,“ vysvětluje Černoušek.

Je úterý, strážníci si dělí úkoly a nasedají do vozidel, ostatní jdou pěšky. Pak je tady samozřejmě dispečer a dohled nad kamerovým systémem. Přicházíme před služebnu, kde mi strážník Černoušek ukazuje výbavu, kterou s sebou vozí moto hlídka.

Začíná se centrem, kde kontroly probíhají z té největší části, je to logické, je tady totiž největší koncentrace lidí. Jsme v terénu 5 minut a už je tady první případ. Do vysílačky jde hláška, že kousek od nás je podnapilý starší muž, který nezvládá svou chůzi. Vyráží se tedy na místo. Pomoc mu zavolaly starší seniorky, které kolem muže zrovna šly a všimly si jeho vrávorání po komunikaci. Strážníci muže vyslechli, aby zjistili co se vlastně stalo, jak se cítí a dávají mu dýchnout, aby zjistili kolik toho vlastně vypil. Samozřejmostí je i kontrola zda není muž hledaný.

„Dal jsem si dvě piva a dvě pulky, nezvládl jsem to.“ vysvětluje muž svůj stav. Jeden ze strážníků jej poznává a společně jej s kolegou doprovází domů. „Nemá žádná zranění, jen ho neposlouchají nohy, bude v pořádku. Tady je vždy zapotřebí pořádně vyhodnotit celou situaci, někdy nacházíme podnapilé i s odřeninami, s úrazem hlavy po pádu apod., v takovém případě pak dotyčné pro jistotu odvážíme do nemocnice na vyšetření.“ vysvětluje Černoušek. Je to velká zodpovědnost. Cestou si strážníků všímají kolemjdoucí, kteří mlčky přihlíží jak Městská policie doprovází staršího pána domů. Kladu si otázku, co si kolemjdoucí myslí – zda vnímají doprovod muže jako součást pracovních povinností Městské policie – zda by kdokoliv z nich tuto pomoc muži nabídl také.

Zajímá mne, kolik takových případů podnapilých denně mají a zda se setkávají převážně se staršími ročníky. „Poslední dobou je případů podnapilosti víc, zvlášť teď v závěru roku, kdy lidé slaví a přeženou to. Tento pán prostě přecenil své síly a neodhadl, co jeho tělo zvládne pojmout. Jsou ale i těžší případy, kdy se člověk zraní a musí být přivolána i lékařská pomoc, v některých případech jde i o život. Co se ročníků týče, tak poslední dobou jde o ročníky 79, 70 ale i 80. Dnes máme všední den, takže bude poměrně klid, ale o víkendu, jak se lidé vrací z diskoték, máme co dělat.“

Odprovodit staršího pána domů není nic lehkého, podpírají jej oba strážníci a celý doprovod domů, který je jen přes ulici trvá téměř 10 minut. Určitě to zaslouží obdiv, obzvlášť, když si představíte, že takhle strážníci mohou doprovázet i ty, kteří se pomočili, pozvraceli nebo pokáleli. Kdo z běžných občanů by tohle udělal?  „Pokud takového dotyčného musíme přepravit ve služebním voze, dovedete si představit, jaké to asi musí být. Vůz pak samozřejmě jedeme desinfikovat. Málokdo si dokáže představit, že i tohle patří k práci Městských strážníků.“  doplňuje Černoušek. A musím mu dát za pravdu.

Muž je v pořádku doma a strážníci mohou pokračovat dál. Je stále mlha a mrazivo, podle strážníků je mlha ideální pro zloděje, na které jen stěží dohlédne kamerový systém. Dnes je ale poměrně klid a tak se ptám, zda mají moto hlídky nějaké rozdělené rajony a kde všude se objevují.

 

Vozidla, vloupačky i botičky za parkování

Ilustrační foto

„Motohlídky projíždí celou Orlovou. Hlídky se soustřeďují z 80% na střed města a pak objíždí ty okrajové části, detaily však nelze z bezpečnostních důvodů specifikovat.“ I já jako pozorovatel jsem byl řádně poučen o mlčenlivosti a v průběhu reportáže mi nebyly sděleny žádné detaily.

Jsme u garáží pod orlovským krytým bazénem. I ty se pravidelně kontrolují. Dříve zde bylo hodně vykradaček, aktuálně se tak stává jen ojediněle. Většina zlodějů je již za mřížemi.

 

 

U těch vykrádaček je to hodně o štěstí, buď je chytnete přímo při činu – což je ta nejlepší varianta – nebo když se kolem potuluje nějaká ta „známá firma“ a v tom horším případě prostě přijdete a už vidíte otevřenou garáž.“ 

Když už jsme u těch garáží, tak mne logicky zajímá, jak to vypadá s vykrádáním vozidel na území Orlové. Co se nejvíce krade a o jaké vozy jde. Ke svému překvapení se dovídám, že stále frčí „jedničkové octávie“, kterých je stále hodně. Ty se kradou ale celé, a buď se prodají nebo se během hodiny rozeberou na náhradní díly. Byly časy, kdy jsme řešili krádeže světlometů na starých stodvacítkách – nebyly k mání, tak se ve velkém kradly. Pak to byly ještě autorádia, ty šuplíková, která se pak dala prodat v bazaru za 500 Kč. Dnes už zloději jedou po elektronech a nebo lezou do auta, protože tam nezodpovědní řidiči zapomínají své věci: navigace, notebooky, tašky atd.“ vysvětluje Černoušek. U téhle diskuse si vzpomínám, jak před 5 lety vykradli poprvé i moje auto, protože mi odcizili šuplíkové rádio, několik CD s hudbou a ze zpětného zrcátka růženec. Úsměvné tehdy bylo, že jsem v kastlíku na cigarety měl přes 200 Kč a toho si zloděj nevšiml.

U aut ale ještě zůstáváme. Míjíme totiž dopravní policii, která na parkovišti naproti Restaurace U Štoly řeší dopravní nehodu. Zřejmě do sebe při parkování na namrzlé vozovce dva řidiči ťukli. Tady navážeme na téma problematiky vozidel a parkování.

Co s parkování týče, tak musím souhlasit s oběma strážníky, a to když hovoří o tom, že je zde spousta řidičů, kteří neumí zaparkovat. Buď neparkují rovně ale šikmě, nebo stojí přes jedno místo, tam kde nejsou namalované čáry nechávají mezi vozidly velké mezery apod. Pak je tady druhá skupinka řidičů, a to jsou ti, kteří mají zahraniční SPZ.  „Máme jich tady asi 10 s anglickými značkami, u těchto vozidel však není možné ověřit, zda jsou pojištěné – nikdo se v těch papírech nevyzná a kolikrát je i státní policie bezradná. Ty vozy tady přiváží třeba nepřizpůsobiví, kteří je tady potom nechají svým rodinným příslušníkům. Když vás pak takové auto nabourá, je to velký problém.“ 

Ilustrační foto

Zajímá mne, jak strážníci řeší problémové parkování, na které si občané velmi stěžují. „Prioritou je pro Městskou policii veřejný pořádek a až poté parkování vozidel, samozřejmě není možné z kapacitních důvodů řešit všechna vozidla. Důležitá je hlavně průjezdnost záchranných složek a popelářů.“ Dodává jeden ze strážníků.

Jsme na okraji Orlové, v rodinné výstavbě a narážíme na vozidlo, které v úzké uličce brání popelářům průjezd k ostatním rodinným domkům.

 

 

„A tady to vidíte, měli jsme tu hlášku, že zde parkují auta, která brání popelářům, místní si pak stěžují, že jim nikdo nevyveze odpad. Jsme tady znovu a znovu tady je nějaké vozidlo.“  Strážník si nechává vysílačkou zjistit majitele vozidla, v tom vystupuje z rodinného domku mladý muž, který je jeho majitelem – zřejmě strážníky zahlédl z okna. Incident se řeší domluvou.

Dostáváme se také k parkování u Lidlu, Billy, Fast Mallu nebo Kauflandu. Dozvídám se, že parkovat tam přes noc není problém, jen Fast Mall Orlová má své parkoviště ošetřeno dopravní značkou, která zakazuje parkování vozidel mimo provozní dobu nákupního centra. Žádný incident však dosud nebyl. Pokud by však někdo věc nahlásil, musí se konat. „Bonzáctví je tady v Orlové velkou oblibou, jeden, který nemohl najít místo na parkování a parkuje cca 5 minut od svého vchodu nám zavolá, že jeho soused parkuje tam, kde by se nemělo. A i když pak hlídka přijede na místo a zjistí, že nebrání ani záchranným složkám, ani provozu, musí tam tu botu dát – jinak bychom pak mohli čelit oznámení, že nekonáme svou povinnost. Lidé si tak mnohdy neuvědomují, že ty botičky si v určité míře dávají i sami.“ 

Jednou ze zajímavostí pro mne také je, že když je vozidlo vybaveno značkou „INVALIDA“ a ve vozidle žádný invalida není, může být takový řidič pokutován a to i v případě, že neparkuje na vyhrazeném místě pro invalidy, nýbrž na běžném parkovišti.

Když už jsme se rozjeli v parkování, vzpomenu si na fotografii policejního vozu u jednoho ze stánku s kebabem (u OD Prior v Orlové – Lutyni), která kolovala v době, kdy policie čistila neprůjezdné komunikace se záchrannými složkami a rozdávala botičky, na sociálních sítích. Vyvolala v té době (červenec 2016) vlnu kritiky na stranu Městské policie Orlová. Proto jsem se zeptal strážníků. zda mi k tomu incidentu něco řeknou. „Bylo to účelově vyvoláno, ta fotografie vůbec nekorespondovala s datem uveřejnění. Ten incident se stalo cca pře 3 lety. Když si pozorný čtenář fotografii přiblíží, tak zjistí, že uvnitř je i příslušník státní policie. Byli jsme tam přivoláni majitelkou provozovny, která měla problém se zákazníkem a přivolala si pomoc. V takových případech nemáte čas hledat parkovací místo, prostě přijedete co nejblíže k místu incidentu.“  vysvětluje jeden ze strážníků příspěvek, který nedávno s cílem poškodit pověst Městské policie koloval na sociální síti Facebook a některých webech.

Posledním tématem, kterým se během naší společné směny zabýváme jsou ubytovny a nepřizpůsobiví. I tyto lokality jsou kontrolovány městskou policií. „U těch chatových oblastí či rodinných zástaveb je problém v tom, že se o vloupačkách do zahradních chatek dovídáme pozdě a nebo vůbec. Vezměte si, že po půl roce se dozvím od místního, že mu v létě někdo odcizil z garáže sekačku a jeho sousedovi kolo, když se pak zeptám, zda to hlásili, řeknou mi že ne, že je stejně nechytneme, tak proč by to dělali. A to je také špatně, protože pokud my nevíme, že se v dané lokalitě něco děje, nemáme potřebu tam zesílit hlídky, abychom podobným deliktům mohli zabránit.“ 

 

Závěrem

Když tak postupně pročítám článek, koukám, že toho je opravdu požehnaně a to je jen ze společné služby s Městskou policií Orlová jen to nejdůležitější. Informací za naši společnou cestu je mnoho, ale to už by nebyl článek, ale román, protože jejich náplň práce je opravdu bohatá a opravdu – neřeší jenom botičky za parkování.

Cílem tohoto článku není zaujatě obhajovat práci kritizovaných městských strážníků, nýbrž poskytnout čtenářům a obyvatelům našeho města nezávislý a necenzurovaný pohled na práci Městské policie Orlová.

Pokud máte nějaké dotazy, na které byste se chtěli zeptat, napište mi do komentářů nebo na email: redakce@eorlova.cz a třeba v další spolupráci s Městskou policí Orlová budu moci na vaše dotazy najít odpověď.

V poslední řadě bych chtěl moc poděkovat veliteli Městské policie Orlová, Mgr. Romanu GALIOVI za možnost seznámit se s prací naší obecní policie a také oběma strážníkům za odborný výklad a profesionální přístup.

 

DROZDÍK Petr

 

Napsat komentář

Your email address will not be published.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..