Vážení čtenáři, občané,
Incident byl hlášen na Policii ČR, která věc následně po vyhodnocení všech dostupných informací a výslechu svědků případ uzavřela s tím, že pětatřicetiletý muž, který odpovídal popisu, se v podstatě před dětmi neobnažil a ani je neobtěžoval. Více informací k případu zde.
Výsledek vyšetřování – ač vyšetřování stále pokračuje – však občany pobouřil. Je opravdu Policie podle našich zákonů na takové delikty krátká? Je zcela normální, že muž z okolní obce si jen tak chodí hrát s dětmi? Lze výpovědi pětatřicetiletého muže věřit?
A co dělá policie ?
Podle vyjádření por. Mgr. Zlatuše Viačkové pro náš portál, policisté, zařazeni do skupiny tisku a prevence Územního odboru Policie ČR Karviná pravidelně a docela často dojíždějí do základních škol na besedy. „Výchovní poradci, se kterými jsme v kontaktu, ví, že nás mohou kdykoli kontaktovat.“ dokončila Viačková.
Jedním z docela závažných nedostatků v Orlové je současný kamerový systém města, nad který dohlíží Městská policie Orlová. Podle slov starosty města, Ing. Kuči je v celém kamerovém systému cca 10% kamer, ze kterých je záznam takřka nepoužitelný. Blýská se však na lepší časy, město má v tuto chvíli 20 nových plně digitálních kamer, které mají v dohledné době ty zastaralé nahradit.
Jsou preventivní programy i na orlovských školách ?
Portál eOrlová se samozřejmě zajímal i to, zda na našich základních školách a dalších školních zařízeních probíhají nějaká poučení pro děti a jakým způsobem. Osloveni byli zástupci všech orlovských základních škol vč. ZUŠ J. R. Míši, Obchodní akademie a Gymnázia v Orlové.
Na odpověď měli oslovení zástupci škol týden. Smutné na tom je, že přišla odpověď pouze z jediného školského zařízení a to ze ZŠ Mládí. Na dotaz portálu odpovídal metodik školní prevence a výchovná poradkyně, paní magistra Jarmila Kupčíková.
„Preventivní programy samozřejmě pořádáme. Na začátku školního roku probíhá ve všech třídách program Bezpečí, ve kterém třídní učitelé upozorňují žáky na případná rizika, ve spolupráci s Městskou policií v Orlové. Programy pro – 1. třídy Bezpečně do školy, 4. ročník – Bezpečně ve městě. 2. ročník navštívil Policii ČR, kde bylo toto téma také otevřeno.
Upozornění na nebezpečí, které může žáky ohrozit při cestě do školy i ze školy probíhá i v průběhu školního roku na třídnických hodinách. 6. – 8. r. tyto problémy řeší i v rámci předmětu Výchova ke zdraví.“
aktualizováno: 26.5.2015
V pondělí 25. května nám na otázky odpověděla i Mgr, Věra Vrlíková ze Základní školy Jarní v Orlové – Porubě.
„Dobrý den,
posílám Vám soupis aktivit naší školy v tomto školním roce ( ZŠP – třídy „praktické“ ).
V letošním školním roce jsme realizovali tyto programy:
– Práva a povinnosti dětí, cílová skupina – 5. tř. ZŠ, 6.-9. tř. ZŠP, realizátoři – 2 pedagogičtí zaměstnanci školy (9.-17.2.2015)
– Drogy, cílová skupina – 6.-9.tř. ZŠP, realizátoři – Policie ČR, Karviná (18.5.2015)
– Kyberšikana, cílová skupina – 6.-9.tř. ZŠP, realizátoři – Policie ČR, Karviná (18.5.2015)
2 pedagogičtí zaměstnanci se účastnili semináře Agresivita a agrese u dětí, 22.10.2014, Ostrava
Každý třídní učitel (ZŠ, ZŠP, ZŠS) má tabulku, do které zapisuje aktivity s tematikou prevence realizované ve své třídě. Tabulku učitelé odevzdávají před koncem školního roku a školní metodik prevence z nich zpracovává závěrečnou zprávu o plnění Minimálního preventivního programu na škole.“
Nespoléhejme jen na policii
„Policisté by měli hlídkovat před školami každý den, a to i před Domem dětí a mládeže či ZUŠkou“ hlásají čtenáři v diskusi na Facebooku.
Rodiče by si ale především měli uvědomit, že se nedá jen spoléhat na policii. Nebudeme tady nikoho obhajovat, všichni dobře víme, že zvýšená bezpečnostní opatření se konají až ve chvíli, kdy se něco opravdu stane a tato opatření trvají jen pár dní maximálně týdnů.
Při tom stačí tak málo a zvýšit bezpečí svých dětí můžeme i my sami – rodičové.
„Rodiče přijedou pro dítě ke škole a ani „nemají čas“ zajet na parkoviště, v klidu nechat nastoupit dítě do auta… Místo toho děcko musí stát u hlavní cesty, aby oni jen přibrzdili a málem za jízdy děcko nabrali.“ popisuje svou zkušenost naše čtenářka.
Od koho by ale děti měly slyšet poučení o možných rizicích, která je mohou potkat na cestě do školy či kroužku nejčastěji? Měly by je slyšet především od rodičů, kteří by si měli na své děti najít v pravidelných intervalech čas a pohovořit si s nimi v rodinném kruhu. Rodiče by měly děti poučit o tom, že se jejich dítě nemá na cestě do školy nikde zastavovat, že nemá reagovat na cizího člověka, který mu něco nabízí nebo jej žádá o pomoc a už vůbec ne sedat někomu cizímu do auta či přijmout nabídku doprovodu domů.
Snažme se proto být v té první línii my – rodičové. Věnujme maximální péči o své děti, doprovázejme je do škol a koužků a pokud to z pracovních důvodů nejde stihnout, snažme se alespoň zajistit, aby dítě nechodilo samo, ale v doprovodu někoho staršího, ať už babičky, staršího sourozence, souseda apod.
DROZDÍK Petr
ěéfredaktor