Rok po povodních: „Bylo to peklo.“ Starostové a záchranáři vzpomínají na září 2024

V Ostravě proběhla 18. září konference na téma „POVODNĚ“, která se ohlédla za ničivými záplavami z roku 2024 a hledala odpověď na otázku: Jak se lépe připravit na další vlnu. Sešli se na ní zástupci samospráv, krizového řízení, hydrometeorologů i vodohospodářů. Sdíleli své zkušenosti, popsali průběh těchto smutných událostí a diskutovalo se o tom, jak podobným katastrofám do budoucna čelit a zda je to vůbec možné. Celým programem provázela moderátorská dvojice Michael Rozsypal a Alena Zárybnická.

Největším problémem byla komunikace a odpad

Hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica připomněl, že krajská povodňová komise obdržela varování v předstihu, ale rozsah srážek a kulminaci nebylo možné přesně odhadnout. Nejhorší situace nastala dle jeho slov v Bohumíně a Krnově, kde se voda držela nejdéle.

Kritickým problémem se ukázalo přerušení spojení s Krnovem, které bylo několik hodin odříznuto. Bělica zdůraznil i podceněný problém povodňového odpadu a zdravotních rizik, které přinesl. Připomněl také dlouhodobé selhání státu při výstavbě přehrady Nové Heřminovy, která by mohla větší část škod zmírnit.

V průběhu krizového stavu bylo vydáno celkem 16 rozhodnutí hejtmana. Konkrétně šlo o jedno o vyhlášení stavu nebezpečí, dvě o jeho prodloužení, jedenáct týkajících se vyhlášení krizových opatření a jedno o jejich zrušení. Kraj zároveň řešil nouzové dodávky vody, elektřiny a tepla, výstavbu mostních provizorií i koordinaci armády a vězňů při odstraňování následků.

Povodně v září 2024 zasáhly 276 z 300 obcí Moravskoslezského kraje, významně bylo postiženo 33 obcí a 14 správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Evakuováno muselo být přibližně 15 tisíc obyvatel.

Největší dopady měly záplavy na kritickou infrastrukturu:

• 115 496 odběrných míst bylo bez elektřiny,
• 766 odběrných míst přišlo o plyn,
• nastaly rozsáhlé výpadky zásobování pitnou vodou, teplem i mobilního signálu.

V Krnově vzniklo téměř 62 tisíc tun povodňového odpadu, což je devítinásobek ročního objemu komunálního odpadu města. Po celém kraji se přidaly i statisíce tun sutin z demolic a sanací.

Škody na majetku byly vyčísleny v řádu desítek miliard korun. Jen samotné pojistné události dosáhly hodnoty téměř 20 miliard Kč, přičemž 70 % domácností bylo podpojištěných nebo zcela bez pojištění

„Bylo pro mě obrovské překvapení, jaké škody napáchala řeka Lučina. Vždyť ji znám jako línou říčku s širokým korytem – a najednou se dokázala dostat ven a způsobit katastrofu,“ řekl hejtman

„Všechno jde dělat lépe a i my se snažíme poučit, co bychom mohli dělat jinak. Teď už máme třeba satelitní spojení a budeme pořizovat speciální elektrické sirény. Ale hlavní je, že jsme to zvládli a že jsme naživu.“ dokončil hejtman Josef Bělica

Krizový management v praxi

Krnov byl jedním z nejpostiženějších měst. Přibližně 80 % území skončilo pod vodou. Pro vaši představu má Krnov cca 23 tis. obyvatel a z toho jich bylo zasaženo povodní 17 tis. Starosta Tomáš Hradil popsal, že povodeň připomínala deset let života prožitých v jediném týdnu. „ … mám je číst v 15 minutách, to je Mission: Impossible. Sice nejsem Tom Cruise, ale pokusím se, bude to ale hodně osobní.“ pokusil se zavtipkovat před začátkem své prezentace, která obsahovala ne zrovna hezké obrázky. V jejím průběhu zdůraznil význam dnešních praktických komunikačních nástrojů. Osvědčila se např. WhatsApp skupina krizového štábu (WhatsApp kanál používá od povodní pro rychle zpravodajství i portál eOrlová), zřízení nonstop telefonní linky pro veřejnost či předpřipravené evakuační nařízení.

Krnov zůstal dlouho bez elektřiny, vody i mobilního signálu, a tak bylo klíčové zajistit pitnou vodu, potraviny a efektivně koordinovat dobrovolníky. Poděkoval také pracovníkům Hydrometeorologického ústavu a vysvětlil, že jsou to odborníci, nikoliv běžci. „Může se stát, že dostanete včasné varování – což my jsme dostali týden před povodní. Povodí Odry předpovídala dvaceti až padesátiletou vodu v Krnově, což je v podstatě pár zatopených sklepů. To znamená, my jsme tu povodeň nepředpokládali, ale připravovali jsme se na ni, a to je moje zásadní sdělení. Prostě ta věda není tak daleko, aby vám řekla, budete mít tohle město pod vodou, tohle ne, ale je schopná velmi dobře predikovat, že se něco může stát.“ doplnil

Velký dojem na něj udělala soudržnost místních. „Sousedé, kteří se předtím ani neznali, si po celodenním úklidu sedli na ulici, opékali špekáčky a hlídali si navzájem děti. Byla to neuvěřitelná pospolitost, na kterou dodnes vzpomínám,“ dokončil Hradil. Neopomněl také poukázat ne nezodpovědné občany, kteří se podle jeho slov vydali v neděli na procházku do centra města – zachraňovat je museli až hasiči.

Nepřipravujme se na povodeň, která byla

Řekl ve svém bloku ředitel ČHMÚ Mark Rieder. Připomněl, že extrémní povodně jsou vázány na blokující tlakové níže. Podobný mechanismus stál i za povodněmi v letech 1997, 2002 a 2024, jak vysvětloval během své prezentace. Dle jeho výkladu překonaly loňské srážky historické rekordy. Např. na Švýcárně spadlo 385 mm za 24 hodin. Díky včasným výstrahám však bylo možné manipulovat vodními díly a tím zabránit ještě větší katastrofě.

Rieder konferenci odlehčil i nadsázkou: „Nejlepší prevencí je sledovat předpověď počasí na České televizi,“ poznamenal s úsměvem. A je potřeba dodat, že zdrojů a nástrojů, které mohou občané v takových situacích využívat je v dnešní digitální době celá řada. Na ty nejvýznamnější upozorňovala i naše redakce během povodňového informačního servisu.

Zároveň varoval: „Každá příští povodeň bude jiná. To, že jsme zvládli loňskou, neznamená, že se na další můžeme připravit stejně.“

V panelové diskusi na jeho slova navázal senátor Petr Vícha, který v době zářijových povodní působil jako starosta Bohumína. Uvedl, že pro samosprávu v takových chvílích žádné skutečné dilema neexistuje:

„To se nedá rozlišit, jestli zrovna uvažujete jako politik, nebo ne. V tu chvíli prostě děláte to, co musíte, spoléháte na tým schopných lidí kolem sebe a řešíte věci v reálném čase. Není prostor přemýšlet nad tím, jaký to bude mít politický dopad – jde o pomoc lidem a o zvládnutí situace,“
řekl Vícha.

Zároveň připomněl, že i přes tlak médií a veřejnosti byly dopady v území nakonec vnímány spíše pozitivně: „Ty události lidi spíš spojovaly. Podpora, kterou starostové v zasažených obcích dostávali, převažovala nad kritikou.“

Vícha také dodal, že za uplynulá desetiletí se systém krizového řízení významně zlepšil: „Pokud bych měl porovnat situaci s povodněmi v roce 1997, vidím obrovský posun zejména v tom, jak dnes umíme lépe predikovat průběh extrémních situací.“

Vodní nádrže ochránily Ostravu

Z prezentace Petra Birklena, ředitele společnosti Povodí Odry, vyplynulo, že vodní nádrže při záplavách sehrály klíčovou roli. Žermanický přivaděč a nádrže na Ostravici, Lučině a Morávce zabránily přelití hrází a uchránily Ostravu před větším zaplavením. Celkem 79 protipovodňových staveb vybudovaných za posledních dvacet let pomohlo – 45 zcela zabránilo škodám, dalších 33 jejich dopady výrazně zmírnilo.

Birklen uvedl, že v období od 12. do 15. září 2024 spadlo na Jesenicku až 500 milimetrů srážek, v Beskydech a na Ostravsku kolem 300 milimetrů, což odpovídá objemu přibližně 1,5 miliardy kubíků vody. Třetí stupeň povodňové aktivity byl vyhlášen na 55 vodoměrných profilech, přičemž na čtyřiceti z nich byly překročeny hodnoty extrémní povodně.

Podle Birklena vodní díla tlumila povodňové vlny až o 99 %, což potvrdilo jejich zásadní význam pro ochranu území. Poukázal také na to, že menší vodní nádrže a suché poldry zachytily dohromady více než 3,3 milionu kubíků vody, což odpovídá objemu přehrady Olešná.

Brněnská zkušenost: Protipovodňová opatření jako součást urbanismu

Architekt Pavel Šemora ve své prezentaci představil přístup města Brna, kde jsou protipovodňová opatření pevnou součástí územního plánu. Projekt revitalizace nábřeží řeky Svratky je příkladem, že ochranu před velkou vodou lze spojit s rozvojem veřejného prostoru, zeleně i života města. Současně jde o projekt, který v sobě spojuje přírodě blízká opatření s moderním urbanismem, tedy návrat řek do měst a krajiny.

Územní plán města Brna vymezuje nejen liniová protipovodňová opatření, jako jsou zemní hráze či mobilní hrazení, ale i retenční prostory a poldry, kde je ponechána možnost přirozeného rozlivu vody. Typickým příkladem je polder Chrlice, který umožňuje řízený rozliv bez dopadu na okolní zástavbu a zároveň slouží pro rekreaci a volnočasové aktivity.

Klíčovým projektem posledních let je úsek Poříčí na řece Svratce (etapy VII–VIII) o délce 3,1 kilometru, který chrání přibližně 6 000 obyvatel a vyjímá ze záplavového území 80 hektarů městské plochy. Stavba v hodnotě 1,6 miliardy korun je od léta 2025 v předčasném užívání. Projekt je výsledkem mezinárodní architektonické soutěže a dlouholeté přípravy, která začala už v roce 2009 v rámci Generelu odvodnění města Brna.

Součástí revitalizace je i obnova mokřadů a úprava břehů, které pomáhají zadržovat vodu a snižují teplotní zátěž města. Jak zdůraznil architekt Šemora, „pokud dáme řekám šanci vrátit se do krajiny i do měst, odmění se nám“. Brno chce být příkladem, že protipovodňová ochrana může být současně nástrojem adaptace na klimatickou změnu i zlepšení kvality života obyvatel.

IZS Moravskoslezského kraje: Nasazeno bylo 96 % jednotek

Ředitel HZS MSK Radim Kuchař během panelové diskuse uvedl, že během nejkritičtějších dnů (14.–15. 9.) zasahovalo přes 5,5 tisíce hasičů a bylo řešeno více než 2000 událostí denně. Nasazeny byly prakticky všechny jednotky v kraji i posily z dalších regionů.

„Byl to extrém – běžně řešíme 45 událostí denně, ale v těch dnech to bylo přes dvě tisícovky. I proto jsme nasadili 96 % všech jednotek, což se historicky ještě nestalo,“ uvedl Kuchař.

Podle něj se ukázalo, že role starostů malých obcí je klíčová – často jsou na krizové situace sami a bez přípravy.

Podle Kuchaře se ukázalo, že role starostů menších obcí je při zvládání krizí naprosto klíčová. Bohužel, často však zůstávají na situaci sami a bez dostatečné podpory. Krizová legislativa totiž dosud neukládá obcím povinnost zpracovávat vlastní krizové plány nebo alespoň základní „krizové karty“, které by popsaly základní kroky při mimořádných událostech: koho kontaktovat, jak zajistit evakuaci nebo nouzové ubytování obyvatel. „Pokud je starosta alespoň trochu připraven, není překvapen,“ shrnul Kuchař s tím, že i jednoduché scénáře mohou při skutečné katastrofě výrazně pomoci.

Hasičský záchranný sbor proto podporuje návrh, aby se příprava těchto krizových karet stala povinnou součástí správy obcí, a v Moravskoslezském kraji je již dobrovolně doporučuje starostům. Kuchař zároveň připomněl význam osvěty a kampaně „72 hodin“, která lidem radí, jak se připravit na první tři dny, kdy nemusí být okamžitě dostupná pomoc státu či záchranných složek.

Velkým tématem do budoucna je podle něj také energetická soběstačnost obcí a to především těch, které mohou sloužit jako místní krizová centra. Při zářijové povodni se totiž ukázalo, že výpadky proudu ztěžovaly komunikaci i řízení záchranných prací. „Pamatuji si na noc, kdy jsme přijeli do Bohumína – radnice fungovala při svíčkách, starostové pracovali u počítačů s omezeným napájením, ale situaci zvládli. Byli na to připraveni,“ popsal Kuchař.

Jako jedno z nejefektivnějších opatření se osvědčilo nasazení důstojníků z jiných krajů, kteří nebyli zasaženi a mohli pomoci unaveným starostům v terénu s koordinací záchranných a humanitárních činností. Tento přístup chce HZS v kraji zachovat i do budoucna.

Poučení a doporučení pro občany

Z konference vyplynulo několik hlavních doporučení:

• Nepodceňovat varování. Povodně přicházejí rychleji, než si lidé připouštějí.
• Mít připravený evakuační plán. Vědět, co si vzít a kam jít – většina lidí stejně vyhledává příbuzné, ne evakuační centra.
• Být soběstačný první 72 hodin. Mít doma zásobu vody, trvanlivých potravin, léků, baterií a základního vybavení.
• Budovat sousedskou solidaritu. Vědět, kdo v okolí potřebuje pomoc (senioři, samoživitelky).
• Nespoléhat jen na stát. Povodeň zasáhne velké území najednou, záchranné složky nemusí přijet hned.
• Prevence v běžném životě. Nezastavovat záplavová území, udržovat koryta potoků čistá, dbát na pojištění majetku.

Závěr

Závěr Konference POVODNĚ patřil dalším inspirativním příspěvkům, které ukázaly, že boj s následky klimatických změn se neodehrává jen na úrovni hrází a krizových plánů, ale i v každodenní praxi.
Marek Prášil z Českého červeného kříže přiblížil, jak důležitá je při mimořádných událostech horizontální spolupráce mezi složkami IZS, neziskovými organizacemi a samosprávami. ČČK během zářijových povodní nasadil více než 250 členů a téměř 300 dobrovolníků, kteří odpracovali přes 15 000 hodin.

Na spolupráci a vzdělávání zaměřil svůj příspěvek také Tomáš Karas, který představil projekt LIFE COALA a regionální iniciativu MiSe Klima. Tyto platformy propojují samosprávy, školy i firmy a pomáhají kraji plánovat konkrétní adaptační opatření, od výsadby stromů po environmentální vzdělávání. (Město Orlová je mezi signatáři i aktivními účastníky této iniciativy. Díky této spolupráci má i svůj Portál pro plánování klimatických opatření.)

Zástupce Plzeňského Prazdroje Jakub Zaoral pak ukázal, že i velké firmy mohou přispět k ochraně vody –⁠ značka Radegast už od roku 2013 investovala 8 milionů Kč do budování tůní a mokřadů, které v krajině zadržely přes 40 tisíc m³ vody, a do roku 2030 chce zadržet tolik vody, kolik sama spotřebuje. Tento unikátní projekt se spojil také s iniciativou Ukliďme Česko kterou v Orlové organizuje dobrovolnický spolek Orlová na furt, z.s.

Zpracovat všechny poznatky z konference nebylo snadné, ale věříme, že se nám podařilo vyzdvihnout to nejdůležitější. Povodně se opakují, jen jejich podoba se mění. A právě proto je dnes důležité jediné: být připraveni, ne překvapeni.

Bc. Petr Drozdík
šéfredaktor zpravodajského portálu eOrlova.cz

FOTOGALERIE