Bohumínské nádraží aneb král s císařem na nástupišti

Ačkoliv někteří z vás mohou považovat Bohumín za periferii lidstvu známého vesmíru, není tomu tak.  Jistě, Bohumín nelze co do velikosti a důležitosti srovnávat s takovými skvosty civilizace, jako je třeba Ostrava, nebo snad dokonce Praha.  Ale pár zajímavých věcí se v Bohumíně určitě najde. Co třeba takové nádraží, to za zmínku stojí, že ano? Ne? Haló? Je tam někdo?

Počátky bohumínského nádraží

Dnešní Nový Bohumín do roku 1847 v podstatě neexistoval. Tam, kde nyní stojí kupříkladu právě budova nádraží, se tehdy nacházel bažinatý les.  V roce 1847 byla vytyčována trať pro Severní dráhu císaře Františka z Lipníka nad Bečvou. Háček spočíval v tom, že zmíněná dráha měla vést v polích nedaleko tehdejšího Bohumína-města, dnešního Starého Bohumína. Obyvatelům Bohumína se představa parních vlaků projíždějících relativně blízko jejich domovů moc nezamlouvala a přišli se šibalským plánem. Jistá paní hraběnka Roudnická se nacházela v nepříliš dobré finanční situaci (finanční gramotnost je důležitá v jakémkoliv století), čehož využili bohumínští občané a hraběnka Roudnická pak následně nabídla ke stavbě trati svůj pozemek v tomto bažinatém lese. Plán vyšel a dráha se vybudovala právě v těchto místech. 

Stavba dráhy převrátila ráz krajiny vzhůru nohama. Les začal ustupovat a v okolí se začaly stavět domy pro nejrůznější úředníky, řemeslníky, obchodníky a železniční zaměstnance. Časem v blízkosti vyrostly i továrny.  První vlak vjel do stanice v sobotu 1. května 1847. Údajně bylo krásné teplé počasí. Tak snad si to užili.

Nicméně nádraží se tehdy samozřejmě jeho současné podobě příliš nepodobalo, ba spíše naopak. Abych byl upřímný, z dnešního pohledu vypadalo opravdu bizarně. Kupříkladu vlaky do něj vjížděly ocelovými vraty, které byly odstraněny až po několika letech. Neptejte se mě proč, já to nevím.

Nádražní budova

Nádražní budova byla postavena v roce 1847, nicméně roku 1860 byla na stejném místě postavena nová. Současnou podobu nabyla na začátku dvacátého století během přestavby do novorenesančního stylu. Rovněž se vybudovala nástupiště. Další modernizace přišla během II. světové války, neboť nádraží bylo a stále je důležitým železničním uzlem a během války mělo nemalý vojenský význam. Nový kabát si ale nádraží moc dlouho neužilo, totiž na konci války bylo zcela srovnáno se zemí.

Od elektřiny po současnost

První vlak tažený elektrickou lokomotivou přijel do Bohumína v roce 1963, což se z dnešního pohledu nezdá zas až tak moc dávno. Budova samotná ovšem jako chlouba města nemohla sloužit. Do haly zatékalo, omítka opadávala, no zkrátka ideální místo pro vyvěšení plakátu s nápisem „bída“.

Nic ovšem netrvá věčně a v 90. letech 20. století prošla budova generální rekonstrukcí. Celková renovace nádraží pak proběhla v roce 2003, další opravy a vylepšení na sebe nenechaly dlouho čekat. Od té doby slouží bohumínské nádraží jako pěkná vizitka města pro návštěvníky z jiných koutů republiky (dokonce i světa). 

Král a císař v Bohumíně Od roku 1845 byla v provozu Hornoslezská dráha z Berlína do Opolí. Když se Rakušané a Prusové podívali na mapu, přišel jim jako další logický krok spojit tuto dráhu se Severní dráhou císaře Ferdinanda, která spojovala Dolní Rakousy s Rakouským Slezskem. Tato smlouva byla podepsána právě v Bohumíně. A při této příležitosti Bohumín dne 28.9.1917 navštívil poslední český král a rakouský císař Karel I. spolu s jedním z největších padouchů 20. století Vilémem II. Pruským, jehož přílišné ambice bývají označovány za jednu z hlavních příčin 1. světové války.

Co teď s tím?

Je možné, že jste již někdy z bohumínského nádraží někam vlakem jeli. Nevím, čím to je, ale mám pocit, že pravděpodobnost je téměř stoprocentní. Chtěl bych tedy zdůraznit, jak dobré mají lidé z Bohumína a okolí možnosti, co se týče vlakové dopravy. Nevěříte? No posuďte sami: za tři hodiny můžete být vlakem ve Vídni, v Praze, v Tatrách, v Krakově dokonce za dvě… Z Bohumína jezdí pravidelně vlaky k Baltskému moři, stačí nasednout do vláčku a za pár hodin jste u moře. Staví zde noční vlaky do Berlína, spoje do Budapešti, Varšavy, několikrát denně se vypravují vlaky do Brna… Podle plánu by zde mohla vést i dráha pro rychlovlaky. Jistě, pokud třeba zrovna spěcháte a váš vlak má tři roky zpoždění, na nádraží je plno lidí, vaše místenka z nějakého důvodu neexistuje, cestující jsou hluční a vy vidíte jako nejlepší východisko výskok kotoulem letmo z okna, tak chápu, že cestování vlakem není zrovna něco, co byste doporučili. Ale my, Bohumíňáci, máme tu obrovskou výhodu, co se týče lokality. Divili byste se, kolik lidí by s námi hned měnilo.  Takže tak.

Ondřej Lisztwan
student třetího ročníku Gymnázia Františka Živného v Bohumíně

Editor: Bc. Petr Drozdík
šéfredaktor zpravodajského portálu eOrlová, z.s.