Stačilo několik vteřin a jedna z výrazných hornických dominant Karvinska se proměnila v hromadu železobetonu. Ve středu 21. října 2026 přesně v 9 hodin ráno proběhl v areálu bývalého Dolu Československé armády (ČSA) v Karviné řízený odstřel téměř sedmdesátimetrové skipové věže. Demolice, kterou připravil státní podnik DIAMO, představuje další krok v postupné likvidaci dolu, kde těžba černého uhlí skončila v roce 2021. Redakce eOrlová byla přímo na místě a historický okamžik zprostředkovala divákům v živém přenosu.
Devatenáct tisíc tun železobetonu šlo k zemi
Železobetonová skipová věž ČSA 3 dosahovala výšky 69,75 metru a její hmotnost se pohybovala kolem 19 tisíc tun. Devítipodlažní stavba byla vybavena dvěma těžními stroji a portálovým jeřábem. Samotná technologie vážila přibližně 950 tun.
Přípravy na řízený odstřel byly technicky náročné. Střelmistři museli připravit celkem 948 vývrtů, do kterých rozmístili nálože. K demolici použili téměř 147 kilogramů trhavin a stejný počet rozbušek, tedy 948.
„U tak velké a těžké stavby rozhodují detaily. Musíme přesně vědět, kam nálože umístit a jak je odpálit, aby se konstrukce zřítila tam, kam potřebujeme. To, co lidé vidí během několika vteřin, je výsledkem dlouhé přípravy a spousty přesných výpočtů,“ vysvětlil střelmistr Vladimír Pravda.
Zatímco samotný pád věže trval jen několik vteřin, jeho přípravě předcházela řada technických výpočtů a bezpečnostních opatření. V okolí dolu byl vymezen bezpečnostní prostor a dopravu na přilehlých komunikacích omezily uzavírky.
Podívejte se na záznam odstřelu Dolu ČSA
Redakce eOrlová přinesla divákům přímý přenos z místa demolice. Pokud jste historický okamžik nestihli sledovat živě, můžete si jej připomenout v následujícím videozáznamu.
Podívejte se na odstřel Dolu ČSA
Autentický záznam živého přenosu redakce eOrlová z 21. října 2026.
🔊 Video se spouští bez zvuku. Zvuk můžete zapnout přímo v přehrávači.
Video: eOrlová | 21. 10. 2026Věž, která dokázala vyvézt téměř dvacet tun uhlí najednou
Historie skipové věže ČSA 3 sahá do šedesátých let minulého století. První práce na těžebním komplexu začaly v prosinci 1964, samotná jáma se následně hloubila mezi lety 1966 a 1970.Věž byla ve své době významnou technologickou novinkou. Podle státního podniku DIAMO šlo o první stavbu svého druhu v ostravsko-karvinském revíru, při jejíž výstavbě byla použita metoda posuvného bednění.
Její uvedení do provozu znamenalo výraznou změnu způsobu dopravy vytěženého uhlí na povrch. Zatímco dříve se uhlí vyváželo důlními vozíky z jam ČSA 2 a Jan, nová technologie umožňovala využití velkokapacitních skipů.
Jedinou jízdou dokázalo zařízení dopravit na povrch až 19,2 tuny uhlí.
S postupujícím rozvojem těžby se horníci dostávali stále hlouběji pod zem. V roce 1970 začali těžit z devátého patra, o pět let později z desátého a od roku 1990 také z jedenáctého patra, které se nacházelo 930 metrů pod úrovní ohlubně jámy.
Samotná jáma ČSA 3 dosahovala hloubky 1 005 metrů. Státní podnik DIAMO ji zasypal během zimy 2025/2026.
Skipová věž ČSA 3 v číslech
Za několika vteřinami demolice se skrývají rozměry a technické parametry, které připomínají význam této stavby pro někdejší těžební provoz.
Skipová věž ČSA 3 v číslech
Železobetonová dominanta bývalého Dolu ČSA
Konstrukce: monolitický železobeton
Těžní stroje: 4K4016, systém Koepe
Zdroj: DIAMO, státní podnik (21. 10. 2026)Sedmdesát let těžby a více než 144 milionů tun uhlí
Důl Československé armády patřil po desetiletí k významným těžebním provozům ostravsko-karvinského revíru.
Za sedmdesát let provozu, od roku 1951 do roku 2021, se zde podle údajů DIAMO vytěžilo celkem 144,4 milionu tun černého uhlí.
Rekordním se stal rok 1971, kdy horníci dostali na povrch 3,3 milionu tun uhlí.
Za těmito čísly však stojí především generace horníků a dalších zaměstnanců, jejichž každodenní práce byla spojena s náročnými podmínkami hlubinné těžby.
Hornictví po dlouhá desetiletí ovlivňovalo nejen hospodářství Karvinska, ale také život místních rodin, rozvoj měst, infrastrukturu a podobu okolní krajiny.
Důl ČSA v číslech
Historie těžby černého uhlí v Karviné
Černého uhlí za dobu provozu dolu
Prosinec
Zimní období
Co bude s bývalým Dolem ČSA dál?
Odstřelem skipové věže práce v areálu nekončí. Státní podnik DIAMO pokračuje v likvidaci podzemních důlních děl a připravuje další kroky spojené s útlumem někdejšího těžebního provozu.
Jak připomněl Zdeněk Hrůzek, náměstek ředitele odštěpného závodu Karviná pro útlum a důl, odstranění hornických staveb může být pro bývalé zaměstnance i jejich rodiny emotivní záležitostí.
„Pro lidi, kteří na ČSA pracovali, byla tahle věž součástí každodenního života. Rozumím tomu, že její odstranění může vyvolávat emoce. Naším úkolem je ale důl bezpečně uzavřít a rozhodnout, co bude s objekty, které už neslouží svému původnímu účelu. Je to práce, která nekončí jedním odstřelem,“ uvedl Hrůzek v tiskové zprávě DIAMO.
O osudu některých dalších budov bývalého dolu zatím není rozhodnuto. Ministerstvo kultury posuzuje možnost jejich prohlášení za kulturní památky. Odstřelená skipová věž ČSA 3 mezi posuzovanými objekty nebyla.
Co bude dál s Dolem ČSA?
Zdeněk Hrůzek, náměstek ředitele odštěpného závodu Karviná pro útlum a důl, DIAMO
Jak pokračuje útlum bývalého Dolu ČSA? Podívejte se na rozhovor s představitelem státního podniku DIAMO.
▶ Otevřít rozhovor na YouTube ↗Hornická historie zůstává. I když věže mizí
Postupné odstraňování důlních staveb mění panorama Karvinska. Těžní věže, komíny a další průmyslové objekty byly po generace charakteristickými orientačními body regionu.
Podobné loučení zažila v roce 2024 také Orlová, když byla odstraněna těžní věž bývalého Dolu Lazy.
Proměna hornické krajiny současně otevírá otázku, jakým způsobem uchovat průmyslové dědictví pro budoucí generace.
Státní podnik DIAMO se snaží historii bývalého Dolu ČSA připomínat také prostřednictvím moderních technologií. Připravil například desetiminutovou virtuální prohlídku, která návštěvníky zavede až kilometr pod zem, představí někdejší provoz a přiblíží každodenní práci horníků.
Odstřel Dolu ČSA také z ptačí perspektivy
Rozsah demolice a proměnu bývalého důlního areálu zachycují také letecké záběry státního podniku DIAMO. Pohled z dronu nabízí jinou perspektivu na okamžik, kdy téměř sedmdesátimetrová stavba zmizela z panoramatu Karviné.
Odstřel Dolu ČSA z ptačí perspektivy
Unikátní pohled na demolici skipové věže v Karviné.
Podívejte se na řízený odstřel téměř sedmdesátimetrové skipové věže z dronu.
Zdroj videa: DIAMO, státní podnikOdstranění skipové věže ČSA 3 tak představuje další viditelný okamžik proměny Karvinska. Zatímco technická likvidace bývalých dolů pokračuje, jejich historie zůstává součástí identity regionu.
Protože hornictví není jen příběhem uhlí, strojů a těžních věží. Je především příběhem lidí, kteří po generace utvářeli podobu našeho kraje.
Zdroj: DIAMO, státní podnik, tisková zpráva ze dne 21. října 2026; redakce eOrlová. Citace Vladimíra Pravdy a Zdeňka Hrůzka pocházejí z tiskové zprávy DIAMO.
Bc. Petr Drozdík
šéfredaktor zpravodajského portálu eOrlová, z.s.
David Koník
redaktor zpravodajského portálu eOrlová, z.s.
FOTOGALERIE
