Město Orlová

Historie Orlové

První zmínka o Orlové pochází z roku 1223 z listiny vratislavského biskupa Vavřince. Osada tehdy tvořila jádro lokality zvané Sal (sůl) a patřila ke klášteru v Týnci u Krakova.

Později byl do Orlové přesunut benediktinský klášter, který se zasloužil o rozvoj Orlové, především v oblasti vzdělání a kultury. Dodnes je součástí sbírek Národní Galerie v Praze významná oltářní archa jako doklad kulturní vyspělosti tehdejších představitelů orlovského kláštera.

V době reformace místní klášter upadal a v roce 1561 odtud byli mniši vyhnáni evangelickým těšínským knížetem Václavem a orlovský klášterní statek byl připojen ke knížecímu panství Fryštát.

V 17. století původní klášterní statek vlastnili pánové z polského Slupska, pak Bludovští z Bludova. Po vymření jejich rodu získal orlovské panství rod Mattencloitů, kteří v roce 1844 poskytli Rothschildům v daném regionu právo na těžbu uhlí.

Bludovští vybudovali v sousedství kostela v roce 1765 zámek. Zámek od roku 1902 sloužil jako městská nemocnice. V roce 1979 byl zbořen z důvodu poddolování.

Rozvoj města

Změna nastala až počátkem 19. století, kdy bylo v Orlové objeveno bohaté ložisko černého uhlí. Malá zemědělská obec se díky průmyslové revoluci a následném napojení na strategickou Košicko-bohumínskou dráhu vyvinula v město (na něž byla oficiálně povýšena roku 1922) Stěžejním průmyslem bylo těžařství, avšak ne jediným. V Orlové působilo mnoho jiných továren, které dodávaly městu ráz moderního a bohatého města.

Centrum Orlové rozkvetlo do podoby významného střediska s tramvajemi, muzeem, nemocnicí. S množstvím českých, polských a německých škol bylo na dlouhou dobu v rámci Slezska nejvýznamnějším centrem školství (první české gymnázium, polské gymnázium, obchodní, zdravotní, průmyslové, vyšší pedagogické školství). Po určitou dobu bylo v Orlové sídlo seniora Slezské evangelické církve a. v.

Poválečný úpadek a regenerace

Negativní vlivy důlní činnosti se naplno projevily po druhé světové válce (zapříčiněno taktéž destruktivním a nešetrným způsobem těžby ze strany německých okupantů i komunistického zřízení v ČSR). V šedesátých letech dokonce existoval plán na celkovou likvidaci města, k tomu naštěstí nikdy nedošlo.

V Orlové bylo srovnáno na dva tisíce budov se zemí, zrušená tramvajová i osobní železniční doprava. Mnoho škol bylo přesunuto do okolních měst (Ostrava, Karviná, Havířov), na 50 tisíc exponátů sbírek orlovského muzea bylo rozprášeno po celé ČSR.

V roce 1973 Orlová na tehdejší dobu bohatě slavila 750 let. Objemná publikace vydaná k této příležitosti je poslední svého druhu a zachycuje dřívější podobu historického centra včetně zámku. Od té doby většina starého města i místní části Lazy vlivem poddolování zmizela. Společenský a obchodní život se přesunul do panelového sídliště v části Lutyně, které postupně nahradilo staré centrum města. Sídliště zbudované v pěti etapách má téměř 30 tisíc obyvatel. Z jádra města se zachovalo pouze torzo, které až v posledních několika málo letech doznává viditelné revitalizace.

Dosud se Orlové nepodařilo vynahradit ztracené město. Nové centrum má sídlištní charakter. Co do velikosti je Orlová 34. největším sídlem v ČR. V současné době proběhla dostavba nového centra, jeho středobodem je hypermarket Albert. V těsné sousedství nová městská knihovna. V blízkosti je gymnázium, které získalo cenu Grand Prix architektury v roce 1996. Návrh regenerace části sídliště získal zvláštní Cenu Petra Parléře (2005).

V Orlové má sídlo římskokatolická farnost s farním kostelem Narození Panny Marie.

V roce 2004 byl veřejnosti prezentován návrh na výstavbu mešity v Orlové, který se setkal s odporem obyvatel města a nakonec nebyl uskutečněn.

Doprava

Příměstská tramvajová doprava v Orlové (zavedená roku 1913) byla zrušena po 2. světové válce.

Osobní železniční doprava zde fungovala v letech 1869-1967.
Orlová je jediné město nad 10 tisíc obyvatel v ČR, které nemá pravidelnou osobní železniční dopravu.

V současné době (2006) se zpracovává projektová dokumentace k znovunapojení Orlové na osobní železniční dopravu. Na popud města uvolnil Krajský úřad Moravskoslezského kraje finance ke zpracování této dokumentace. Do konce roku 2006 budou hotovy tři varianty napojení města na Ostravu (1. Ostrava – Petřvald – Orlová, 2. Ostrava – Rychvald – Orlová, 3. Ostrava- Bohumín – Dolní Lutyně – Orlová). Nejvýhodnější z těchto tří tras bude s pomocí grantů EU zprovozněna. Krajský úřad MS kraje zařadil tento projekt mezi své strategické plány v oblasti dopravy. Bude se jednat o systém tramvlaku (vozy, které mohou jezdit po tramvajových i klasických kolejích). Pokud se tento projekt osvědčí, bude se pokračovat z jeho rozšiřování i do okolních měst. Cílem akce je propojení celé ostravské aglomerace (Ostrava, Orlová, Bohumín, Havířov, Karviná) kvalitní dopravní infrastrukturou, speciálně zaměřenou na osobní železniční dopravu.

Městská autobusová doprava v Orlové má 5 linek, které provozuje ČSAD Karviná a. s.

Město protíná mezinárodní cyklistická trasa „56 Těšínské Slezsko“.

V Orlové se pravidelně koná závod Světového poháru v cyklistice žen Gracia Orlová.

Osobnosti města Orlová

V Orlové působil například jeden ze zakladatelů československých legií v Itálii Jan Čapek. V roce 1910 do Orlové již poněkolikáté zavítal.