Orlované se rozloučili s bývalým dolem Lazy

29.7.2024 0 Od DROZDÍK Petr

Když jsme v listopadu 2018 zveřejňovali první tiskovou zprávu o ukončení těžby na dole Lazy v Orlové, nikdo z nás netušil, jaký další osud toto důlní těleso čeká dál. Symbolicky poslední vozík byl z dolu Lazy vyvezen 28. listopadu 2019 a s ním skončila další životní etapa těžby uhlí v ostravsko-karvinských slojích. Je sobota, 27. července 2024 a společnost DIAMO ve spolupráci s odborníky zahájí v 10 hodin dopoledne odstřel skipové věže.

Jako na festivalu

Je příjemné ráno a mezi rybníkem Kdyně a areálem bývalé šachty se v bezpečnostním pásmu hromadí hlouček lidí, kteří se přišli podívat na poslední minuty lazecké dominanty, kterou ještě donedávna mohli vídat cestou do práce nebo z okna svého panelákového bytu. Někteří mlčky pozorují, jiní si dělají poslední snímky. Atmosféru vyplňují smíšené pocity přihlížejících, se kterými si přišel popovídat kolega redakční kolega Richard. Mezitím co já vyčkávám na vyhlídce s ostatními novináři s připravenými otázkami na vedení státního podniku DIAMO. Od kolegy dostávám info, že Ostravská a Lazecká se plní lidmi – tolik lidí jsme ještě na žádné akci neviděli, podle odhadů jich je kolem deváté dopoledne přes tisíc a další auta přijíždějí. Silnice se pomalu mění v rušnou zónu.

*Důl Lazy (foto archiv, Orlová na furt, z.s.)*

Historie dolu Lazy

Pojďme se ale nejdříve poohlédnout za historií tohoto dolu. Důl Lazy, ve kterém se těžilo koksovatelné i energetické uhlí, se nachází v jihozápadní části karvinské dílčí pánve a jeho vznik je datován už v roce 1890. Jeho tehdejší název byl Neuschacht (Nová jáma). A v roce 1950 byl přejmenován na „Důl Antonín Zápotocký“ Jméno Lazy dostal až v roce 1991.

O čtyři roky později se důl Dukla a František sloučily do jednoho odštěpného závodu společně s dolem Lazy. Těžba uhlí na Františku byla ukončena v roce 1999 a Důl Dukla byl v rámci útlumu začleněn od 1. února 2006 pod Důl Paskov. Lazy se pak v roce 2008 sloučily s Dolem ČSA a vznikl tak samostatný Důl Karviná, později označován jako Důlní závod 1. To vydrželo až do listopadu 2018, kdy se z důvodu oddělení větrních cest od lokality ČSA opět stal Důl Lazy samostatným.

Přes zimu sem jezdili i goralové

„My jsme tu přišli mezi prvníma. Prvně jsme bydleli na brigoši, na Veverce většinou. Asi první tři měsíce, pak jsme dostali byt.“ vzpomíná na své začátky na tehdejším dole Antonína Zápotockého bývalý havíř, František Chmelka, se kterým si povídáme na venkovní terase Coffee Baru Orlová. Přišel do tehdejší Orlové od Plzně kde se vyučil a jelikož místní šachty v té době (1966) v Plzni končily, přestěhoval se sem.

V dole strávil téměř 30 let svého života během kterých zažil příjemné, ale i smutné chvíle. Začínal s lopatou a ruční sbíječkou, které tehdy pracovaly na principu pneumatického nebo hydraulického pohonu. V Orlové už to bylo jiné, říká. Během svého vzpomínání ¨se ohlíží kolem nového Náměstí 28. října a popisuje mi, jak zde dříve stála hasičská zbrojnice a jak jezdívali tramvají z města přes Kopaniny do Dolní Lutyně. „Centrum nebylo, prostě tady byly nějaké polnosti, nebo jak se tomu teď říká, baráky rodinný … tady ta celá strana až k nemocnici, tak to byl sem tam nějakej statek a nic víc.“ vzpomíná Chmelka.

Většinu života dělal v přípravách a posledních 5 – 6 let pak štajgra a poté bezpečáka. Práce ho bavila, z jeho vyprávění mi přišlo, že mu bylo i líto, když musel kvůli expozičce (zaprášenost plic, pozn. redakce) z šachty odejít na povrch. Když jsem se jej zeptal, zda se někdy bál, zamyslel se a pak mi začal vyprávět příběh o kolegovi, který v dole zahynul. Šlo tenkrát o smrtelný úraz na čelbě a on musel jít po té nehodě vše zkontrolovat – jestli se větrá, jestli tam není plyn apod. „Nemohl jsem jít sám, musel jsem si vzít kolegu. Neumím to popsat, nebyl to strach, takový divný pocit … právě z toho, že tam někdo jako z kolegů se kterým jsme se bavili a tak všecko … prostě zemřel. Když tam člověk přišel normálně, tak tam něco bylo, bylo tam 5 chlapů nebo světlo … a teď najednou nic, všude tma, černo, na páse byly ještě obvazy … hrozný pocit no.“ popisuje patrně své nejtěžší chvíle na dole Lazy.

Velmi zajímavé z vyprávění pana Chmelky bylo i o tehdejších goralech. Jezdívali tady z Jablunkova za prací do důlních oblastí. Vzhledem k těžkým pracovním podmínkám v dolech, včetně práce v zimních měsících, byla tato migrace za prací podle historicky dochovaných dokumentů běžná. „Některý sem jezdili jenom na zimu, to bývali farmáři, aby si vydělali peníze a některý tady zůstávali na furt.“ vysvětluje Chmelka.

V demolici se má pokračovat

Informace o plánovaném odstřelu skipové věže budila mezi diskutujícími na Facebooku vášně. někteří se rozčilovali, nechápali proč se tohle děje, jiní naopak byli rádi Tak jako orlovskou veřejnost, tak i nás zajímalo, co státní podnik DIAMO plánuje dělat s bývalým důlním komplexem a pozemky. Mezi diskutujícími padaly návrhy např. na hornické muzeum, i já osobně bych byl rád, kdyby se v Orlové vybudovalo něco podobného jako POHO park Gabriela, případně edukativně vyhlídkový objekt s hornickým mini muzeem, jak dlouhodobě navrhují např. členové spolku Orlová na furt, z.s. Podle Ministerstva financí o možném dalším využití jedná například rozvojová agentura MSID, která už v minulosti naznačila, jak by sanované území mohlo v budoucnu fungovat. (průmyslová zóna na bázi cirkulární ekonomiky, pozn. redakce)

„Téma je stále otevřené.“ potvrdil v rozhovoru pro portál eOrlová Ing. Jiří Golasowski, Ph.D, který je náměstkem ředitele státního podniku DIAMO. Pro novináře dále uvedl, že z areálu bývalého dolu Lazy zmizela již třetina staveb a další budou následovat. Zůstat má jen ocelové kozlíková věž jámy č. 2. Její zachování si vyžádali zástupci Památkového ústavu.

Osud dalších důlních komplexů je dle jeho slov otázkou zájmu. Např. o areál černouhelného hlubinného dolu Žofie, který se nachází v Orlové – Porubě (také znám pod názvem Fučík 5 – pozn. redakce) jeví dlouhodobě zájem dobrovolnický spolek Orlová na furt, z.s. „Chtěli bychom v těchto místech vybudovat malé hornické muzeum a skipovou věž přeměnit na edukačně – vyhlídkový komplex.“ reaguje Mgr. Miroslav Chlubna, štajgr ve spolku Orlová na furt. Podle Petra Birklena, předsedy představenstva regionální a rozvojové agentury MSID k realizaci myšlenky brání stávající provoz na dole, ze kterého je odčerpávána voda. O stanovisko k dané věci portál eOrlová požádal také vedení odštěpného závodu Odra, pod který bývalý Důl Žofie spadá. Na stanovisko zatím čekáme.

Dotaz padl i na původní dřevěný státní znak z 30 – 50 let minulého století, který zdobil jednu z již zbouraných budov Dolu Lazy. Podle našich informací by měl být stále v majetku společnosti DIAMO a tak nás zajímalo, jaký bude jeho další osud. „Požádali jsme, aby nám jej státní podnik DIAMO daroval. Chtěli bychom získat prostředky na jeho odbornou restauraci a následně jej někde v Orlové umístit. Byla by škoda, kdyby Orlovou tento historický znak opustil.“ doplnil Chlubna ze spolku Orlová na furt. Podle Golasowského je znak pro případnou restauraci k dispozici.

Téma k diskusi :

Pokud demolice budou probíhat a smysluplně se naloží s pozemky , které jsou pod nimi, může to regionu pomoci. Prozatím je DIAMO také vlastníkem pozemků . jež byly tak nějak vyvedeny z bývalého zadluženého OKD a blokuje je pro výstavbu, nebo další rozvoj měst a regionu. Karvinsko i Ostravsko by si zasloužilo po desítkách let demolice, kdy z toho těžila celá republika, také velké investice do revitalizace. Těžký průmysl zaniká , ale jsou zde možnosti pro technologické firmy a míst i pro lehký průmysl je zde evidentně také dost.

Pokud Vás zajímá toto téma, pište nám dotazy pro chystaný rozhovor se zástupci státního podniku DIAMO s.p. na náš redakční e-mail. Do předmětu napište heslo DIAMO. Richard