Stará Orlová
8.11.2024Stará Orlová, tichá a snivá, městem kdysi kvetla, teď v mlhách splývá.
Důlní prach pokryl tvé ulice, kde lidé žili ve svém rytmu bez hranice.
Kostelní věž už z dálky nevítá, jen vzpomínka na to, co tu bývá.
Domy s duší, trhy plné smíchu, zůstaly v srdcích, teď mizí v tichu.
Horníkův krok po dlažbě zníval, teď prázdné ulice jen stíny halí.
Čas, jak uhlí, vše spálil a vzal, Stará Orlová však v mysli žije dál.
V paměti města, v očích těch, kdo pamatují její vřelý dech,
zůstává navždy, v prachu i v šeru, Orlová ztracená, ve věčném směru.
(c) David Koník
Píšete básničky? Máte podobný nápad jak přes poezii popsat město ve kterém žijete nebo jen pracujete? Pošlete nám ji do redakce, přiložte vhodnou fotografii a my vaši básničku zveřejníme.
Dejme si jedno pravidlo: v básničce nebudou použity vulgarismy, urážky či jinak nevhodné výrazy. Dejte se do toho a pozvěte na tuto challenge i své přátele.
Svou tvorbu nám zašlete e-mailem. Do předmětu napište Báseň.
