Orlová očima kostelních věží

Viditelné věže kostelů tyčí se na znamení,
že zde leží město, jež má na paměti
lužní prales, klášter, uhelné jmění,
výstavbu i následky buldozerů projetí.

Vědí, jak toliko mužů dokázalo zaměstnati
místní černé zlato, za něž živili své rodiny
žijící v koloniích s malým kouskem zahrady,
kde ženy pěstovaly trocha ovoce i zeleniny.

Vědí, jak dráha převážela část tehdejšího světa,
dělíc město často spuštěnými závorami.
Kolikero škol bylo, odkud vědění i osvěta
vkládaly se žákům jako do prstenů drahokamy.

Jak Staré náměstí žilo ve dnech trhových
i za pořádání bouřlivých táborů lidu.
Co se protočilo bankovek a mincí kovových
v krámech i hospodách odlišného koloritu.

Leč idylka postupně odcházela s neduhy,
kdy s třesoucí se zemí narušovala se statika.
Dozvonila tramvaj, dům padal jeden za druhým,
na lutyňský kopec život si pomalu utíkal.

I přesto cosi přečkalo do současnosti –
kostely, radnice, obchodů i obydlí několiko,
přičemž lze cítiti, že se tu žití pomalu opět hostí,
kdy otevřelo se plno rekonstrukcí i akcí víko.

Nejen ozdobený stromeček, zajíc ze slámy,
či nejeden svatební obřad úspěšný,
ale i koncerty ozvučující s harmonií duše a chrámy,
srazy auto-moto veteránů nebo báňský vlak spěšný.

Naše „Stará Orlová“ dostala novou šanci,
vítajíc návštěvníky v opojení magickém.
Není pochyb, že místo zdejší zažívá renesanci
pod křídly Slezských Hradčan ve stylu novogotickém.