Jak region pocítí odstavení Dětmarovické elektrárny?

V konferenčním sále budovy VIVA v Ostravě se v úterý 25. února 2025 uskutečnila odborná diskuse Pitch&Meet, kterou zorganizovala agentura Moravskoslezské inovační centrum (MSIC). Tématem bylo odstavení Elektrárny Dětmarovice a jeho dopady na region, především na obyvatele Orlové a Bohumína, místní podniky a budoucí energetický mix. Akce se zúčastnili zástupci ČEZ, akademické i podnikatelé sféry a také odborníci na udržitelnou energetiku.

Řečníci na konferenci hledali odpovědi na klíčové otázky týkající se dostupnosti tepla a elektřiny v našem regionu, a to v souvislosti s místním průmyslem i každodenním životem místních obyvatel. Protože se tyto změny dotknou také Orlové, rozhodli jsme se akce zúčastnit, abychom vám – našim občanům – přinesli ty nejdůležitější informace.

Co bude pro Orlovou a Bohumín znamenat konec uhlí?

Jedním z klíčových vystupujících byl René Cuber ze společnosti ČEZ, který přiblížil, proč k odstavení elektrárny dochází a jaké kroky budou následovat. „Hlavním důvodem je ekonomická neudržitelnost provozu. Černé uhlí je nejdražším uhelným zdrojem v rámci ČEZ a prudký růst cen emisních povolenek situaci ještě zhoršil,“ uvedl Cuber.

Elektrárna Dětmarovice ukončí provoz do konce dubna 2025. Vládní strategie počítá s úplným koncem uhlí v teplárenství do roku 2030 a v celé energetice do roku 2033. Náhrada uhelných kotlů je nutná pro zajištění dodávek tepla a musí být dokončena včas. Aby bylo zajištěno nepřerušené zásobování teplem, ČEZ buduje nové plynové a biomasové kotelny. „Již nyní máme v provozu novou plynovou kotelnu o výkonu 18,4 MWt. Další moderní zdroje budou dokončeny do roku 2026,“ doplnil Cuber. Základním zdrojem bude biomasová kotelna s výkonem 8 MWt společně se dvěma kogeneračními jednotkami o výkonu 10 MWt. Záložní a špičkové zdroje budou tvořit plynové kotelny o výkonech 18 MWt a 2x 9 MWt. Jak vyplynulo z prezentace.

Teplo odebírají hlavně města Orlová a Bohumín, která s ČEZ uzavřela smlouvu na dodávky tepla až do roku 2040. Přesto existují obavy, jaký bude budoucí cenový vývoj. „Cena tepla by neměla dramaticky růst, ale vše záleží na situaci na trhu,“ uvedl Cuber. Nová teplárna je financována ze zdrojů skupiny ČEZ s maximálním využitím dotačních titulů. Města Orlová a Bohumín tedy nebudou muset investovat vlastní finanční prostředky. Důležité také je, že tato řešení mají nižší emisní stopu, zajistí spolehlivé dodávky tepla, a budou mít pozitivní vliv na kvalitu ovzduší v regionu.

Harmonogram útlumu provozu elektrárny Dětmarovice:

• 2010: Odstavení bloku TG1 (již mimo provoz)
• 2012: Ukončení provozu bloku TG2
• 2020: Odstavení bloků TG3 a TG4 (ty měly garantovaný trvalý provoz do tohoto roku)
• 2025: Finální odstavení všech uhelných bloků

Situace v teplárenství v Orlové a Bohumíně

Elektrárna Dětmarovice zásobuje teplem přibližně 14 600 domácností v Bohumíně a Orlové. Kromě domácností využívají teplo také průmyslové podniky, školy, úřady a nemocnice.

V Orlové je vytápěno přibližně 8 800 domácností, přičemž roční dodávky tepla dosahují cca 255 TJ. Hlavním distributorem je společnost SMO Orlová m.a.s., která zajišťuje 88 % dodávek, 10 % připadá na nebytové jednotky a zbývající 2 % na průmyslové objekty. V Bohumíně je vytápěno celkem 5 800 domácností, jejichž odběr je oproti Orlové nižší, a to cca 137 TJ ročně. Hlavním distributorem zde je společnost BM Servis, která zajišťuje 92 % dodávek tepla.

Dopady na zaměstnanost a místní podniky v regionu

Jednou z klíčových otázek bylo, co změna znamená pro pracovní místa a místní dodavatelské firmy. „Údržba plynových kotlů je výrazně méně náročná než u uhelných bloků, což může znamenat méně zakázek pro některé dodavatele,“ připustil Cuber.

S tím souhlasí i Ondřej Slach, prorektor pro strategii a rozvoj Ostravské univerzity: „20 % zaměstnanosti v regionu je v energeticky náročných odvětvích, což může urychlit demografický pokles Orlové a okolí.“ Ve své prezentaci představil analýzu socio-ekonomické situace v Ostravě, která se v souvislosti s transformací energetiky může dále zhoršovat. Podle prezentovaných dat vyplývá, že jsou nejvíce ohrožené hustě obydlené lokality s vysokým podílem nezaměstnaných a nízkopříjmových domácností, což odpovídá části také části Orlové a Karvinska. Posuzovány byly v rámci socio-ekonomického deprivačního indexu (SED) indexu zejména tyto faktory, které úzce souvisí se zranitelností vůči energetické chudobě:

• Míra nezaměstnanosti,
• Podíl osob se základním vzděláním,
• Podíl neobydlených bytů,
• Podíl bytů s pěti a více obyvateli,
• Index stárnutí obyvatel

Profesor Stanislav Mišák z Centra energetických a environmentálních technologií při VŠB v Ostravě  rovněž upozornil na riziko energetické chudoby, která se může v důsledku růstu cen energií prohloubit. „Pokud se nepodaří včas implementovat efektivní sociální a energetická opatření, může být dopad na region citelný,“ varoval. Zároveň zdůraznil, že by byl rád, kdyby se ukončení provozu Elektrárny Dětmarovice posunulo do roku 2030. Podle něj by prodloužení pomohlo stabilizovat distribuční síť a pokrýt nedostatky výkonu během zimních období, kdy jsou obnovitelné zdroje méně výkonné. Poukázal např. na Třinecké železárny a další energeticky náročné podniky v regionu, které potřebují stabilní dodávky elektřiny. Podle modelací, které prezentoval, by si Česká republika udržela větší rezervu výkonu, pokud by Dětmarovice fungovaly déle. V roce 2030 bude Česká republika podle jeho analýzy deficitní v dodávkách elektřiny, což znamená, že by musela elektřinu více dovážet. Otázkou zůstává – odkud a za jakých cenových podmínek. I přes tyto vědecky podložené argumenty se společnost ČEZ rozhodla pro uzavření této dětmarovické dominanty v roce 2025 – dle slov Reného Cubera z ekonomických důvodů, které energetická společnost zdůvodňuje vysokými náklady na emisní povolenky a drahé černé uhlí.

Na dalších prezentovaných datech Ondřej Slach ukázal, že Moravskoslezský kraj má vysokou koncentraci energeticky náročného průmyslu, který je silně závislý na stabilních dodávkách elektřiny a tepla. Zdůraznil, že průmyslové podniky v regionu musí rychle adaptovat své provozy na nízkoemisní a obnovitelné zdroje, jinak mohou ztratit ekonomickou stabilitu a pracovní místa. Největší podíl zaměstnanosti v těchto sektorech má právě Ostravsko (24,2 %) a Novojičínsko (22,4 %) zatímco Karvinsko (12,2 %) má spolu s Bruntálskem (6,5 %) nejnižší podíl.

Během své prezentace Ondřej Slach z Ostravské univerzity mimo jiné uvedl, že nejvíce ohrožené jsou na jedné straně periferní oblasti a na druhé straně lokality v Ostravě, Karviné a Orlové, kde data již nyní poukazují na překryv mezi nízkými příjmy a nízkou kvalitou bydlení. „Regiony s vysokou socio-ekonomickou deprivací budou mít největší problém přizpůsobit se rostoucím nákladům na energie,“ upozornil Slach.

Slach upozornil, že pokud nedojde k cíleným opatřením pro ohrožené domácnosti, může mít přechod na nové zdroje zásadní sociální dopady. Poukázal na data, ze kterých vyplývá, že v Česku bylo v roce 2021 přibližně 900 tisíc lidí v energetické chudobě a roce 2023 toto číslo vzrostlo na 1,3 milionu osob (zdroj: Klusáček, J. & Kalenda, S. (2024). Energetická chudoba v roce 2023). Přičemž největší koncentrace energeticky chudých domácností je v příhraničních regionech a strukturálně znevýhodněných oblastech. Dalším z klíčových problémů, které prorektor ostravské univerzity ve své prezentaci zmínil je stáří bytového fondu, které se v Moravskoslezském kraji pohybuje kolem 49,6 let, což představuje riziko vysokých energetických nároků na vytápění těchto budov. Řešením by podle Slacha mohla být cílená podpora komunitní energetiky, využívání solárních panelů na veřejných budovách a modernizace centrálního zásobování teplem, a to s ohledem na životní podmínky těch nejzranitelnějších skupin.

Distribuční síť čekají inovace

Odklon od uhlí přináší nejen výzvy, ale i nové investiční projekty. Ing. Jiří Richterek ze společnosti ČEZ Distribuce hovořil o rozvoji nových přenosových a distribučních kapacit. „Vybudovali jsme nový transformační uzel, který umožní připojení nových nízkoemisních zdrojů a stabilizaci dodávek elektřiny v regionu,“ uvedl Richterek. Zdůraznil, že společnost ČEZ Distribuce bude v budoucnu podporovat rozvoj OZE v Moravskoslezském kraji, zejména v rámci decentralizované energetiky především solární (FVE) a větrné (VTE) elektrárny, které postupně nahrazují uhelnou produkci. Během prezentace také zazněla důležitá informace, že byla vypracována společná studie mezi ČEPS a ČEZ Distribuce, která doporučila výstavbu nové transformovny 400/110/22 kV v Dětmarovicích. Ta má posílit bezpečnost a stabilitu elektické sítě v Moravskoslezském kraji, zajistit připojení nových zdrojů elektřiny – včetně nízkoemisních a obnovitelných a v neposlední řadě také podpořit budoucí rozvoj distribuční soustavy v souvislosti s dekarbonizací regionu.

V letech 2025 – 2027 by mělo např. dojít k:

• zdvojení vedení VN mezi Orlovou a Karvinou,
• výstavba a zapojení nových vedení z Dětmarovic na toto zdvojené vedení,
• §výstavba nového vedení a jeho zapojení k vedení směrem na Orlovou
• §výstavba nových vedení a jejich zapojení k vedení směrem na Doubravu
• §výstavba nových vedení z Dětmarovic do Karviné

Jak bojují s energetickou soběstačností podnikatelé

Konference nabídla také pohled z podnikatelské sféry. Jednatel rodinné firmy z Krnova ve Slezsku – VEMAT, Lukáš Matela prezentoval, jak se jeho firma vypořádává s energetickou soběstačností a jak efektivně využívá chytré řízení spotřeby energie.

Petr Zemánek ze společnosti DIGIZEE následně hovořil o strategii pro udržitelnou energetiku, která bude hrát klíčovou roli v přechodu na nové zdroje. Diskutovalo se i o zapojení komunitní energetiky a lokálních obnovitelných zdrojů.

Závěrečný networking

Jak již na takových akcích bývá zvykem, závěr patří networkingu, který pomáhá propojovat lidi a získávat důležité kontakty. Účastníci měli možnost hovořit jak se samotnými řečníky a dotazovat se na doplňující otázky a také diskutovat s dalšími odborníky, například Gabrielou Gangur Moravčíkovou z Centra veřejných energetiků, nebo zástupci MSIC Adélou Hradilovou a Izabelou Lupienskou. Diskuse byla zaměřená další spolupráci a propojení kontaktů. Jak konference ukázala, odstavení Elektrárny Dětmarovice je jen součástí širší transformace energetiky v Moravskoslezském kraji, která nevznikla ze dne na den. Postupný útlum byl avizován již v roce 2010. Přechod na nové zdroje je nutností, ale zároveň vyvolává otázky ohledně zaměstnanosti, cen energií a dlouhodobé stability dodávek. Orlová a Bohumín budou muset čelit novým výzvám, ale díky strategickým investicím se otevírá i prostor pro modernizaci a inovace.

Fotogalerie

Petr Drozdík
šéfredaktor a editor zpravodajského portálu eOrlová.cz