Město v pohybu objektivem Aleše Adámka

Nízko­prahové centrum Futra Orlová ožilo novou výstavou orlovského fotografa Aleše Adámka. Sérii snímků s názvem „Město v pohybu“, kterou slavnostně odhalil minulá pátek zve návštěvníky k pohledu na městský život skrze pohyb, hru se světlem a neposednou energii každodenního života. Vydali jsme se proto s naší kamerou přímo na místo, abychom vám tu energii přinesli namotivovali k prohlídce.

K fotografii měl Aleš Adámek blízko už jako dítě.
„Prvně jsem držel fotoaparát v ruce asi v sedmi letech, kdy mě učil fotit děda při návštěvě kopřivnického muzea Tatrovek,“ vzpomíná autor výstavy. „Neříkám, že od té doby fotím pořád, ale to utvořilo můj pozitivní vztah k fotografii a ty dokonalé stroječky na pořizování obrázků mě od té doby fascinují. Více jsem se začal fotografii věnovat asi ve svých dvaceti letech.“

Od hudby k obrazu

Během našeho povídání jsme se dostali až k Alešově vztahu k hudbě, které se v minulosti věnoval také..
„Tvorbě hudby se už nevěnuji. Je to dost časově náročné a nemám na to prostor, i když by mě to asi pořád bavilo,“ říká s úsměvem. „Hudbu jsem skládal na počítači v programu Renoise – nejblíže by se to dalo přirovnat ke hře na klávesy, které jsem tehdy často využíval. Hudbu ale poslouchám pořád.“

Fotografie jako vášeň, ne povinnost

Na otázku, zda by se chtěl fotografií živit, odpovídá Aleš rozhodně:
„Fotografie je určitě mým koníčkem, který mě neskutečně baví. Živit bych se tím ale rozhodně nechtěl. Bojím se, že pak už by mě to tolik nebavilo a změnilo by se to v nenáviděnou rutinu.“

Během našeho povídání se také dovídáme, že motivací k pořádání výstav je pro něj touha sdílet svou tvorbu. A to je za nás – za redakci, velmi dobře, protože považujeme za důležité motivovat ostatní, aby svou tvorbu nedávali jen do šuplíku. Koneckonců, i to je jeden z mnoha důvodů, proč jsme Aleše požádali o rozhovor pro tento článek.
„Myslím, že když už se někdo snaží něco tvořit, je škoda dělat věci jenom do šuplíku. Sebeprezentace přináší zpětnou vazbu od publika – ať už pozitivní, nebo negativní – a ta člověka může v dobrém směru posunout,“ vysvětluje. „Navíc se při tom setká i se spoustou dalších lidí, které baví něco podobného.“

Město v pohybu

Jak jsme se dozvěděli, výstava „Město v pohybu“ vznikala postupně během dvou let. Stojí za tím spousta úsilí, volného času a pevné vůle, než vznikne portfolio, které se autor rozhodne nabídnout zkoumavým pohledům široké veřejnosti.
„Fotografie vznikaly příležitostně, ne všechny se povedly a ne všechny se mi líbí natolik, abych je veřejně vystavil,“ říká Aleš. „Na výstavu ve Futře jsem vybral celkem šest snímků. Jednak proto, že na schodišti, kde se ve Futře vystavuje, je šest připravených pozic pro výstavu děl, a také proto, že raději vystavuji fotek méně než více. Když je fotek hodně, stane se z nich změť vjemů a pozorovatele to začne nudit.“

Hlavní myšlenkou výstavy je zachytit pohyb ve městském prostředí.
„Ve městě se pořád něco hýbe. Buď se hýbou lidé, nebo doprava okolo nich. Když se nechá déle otevřená závěrka na foťáku, vznikají z toho mnohdy zajímavé abstrakce, které se mi moc líbí,“ popisuje svou tvorbu Aleš Adámek.

Přijďte na výstavu do Futry

Výstava bude v nízkoprahovém centru Futra přístupná minimálně do konce října.
„Dokud mě nevystřídá další vystavovatel se svými díly,“ dodává Aleš s nadhledem. „Futra je perfektním zázemím pro lidi, kteří chtějí ukázat, že i v našem městě někdo něco tvoří. Orlová je dost často vnímána jako noclehárna pro pracující v přilehlých městech, ale tak tomu není. Je tady spousta lidí se zajímavými koníčky a parádními nápady, které stojí za to vidět a slyšet.“ doplňuje své myšlenky nádechem orlovského patriotismu. „Co se Orlové týče, tak tady žiju od narození. Jsem orlovský patriot a mám Orlovou rád,“ říká bez váhání. Zkušenosti má také z dalších měst, např. z Ostravy, Brna ale i Prahy, kde chvílemi bydlel. „Brno je na mě už moc velké a o Praze ani nemluvím. Orlová je velká tak akorát. Je tady dostatek přírody, kam se člověk může vytratit, když má městského hluku dost. A když má hluku málo, je za dvacet minut v Ostravě.“

Mrzí ho však, jak město nakládá se svou historií.
„Co mě osobně na Orlové vadí, je, že se její krásná historie raději bourá než zachraňuje, protože to je levnější. Za nedlouho například přijdeme o unikátní budovu kina Vesmír. Před pár lety jsme přišli o historickou budovu na Starém náměstí. Jako malý si pamatuji spoustu staveb z Orlové-Města, které už prostě nejsou – a je to škoda. Přicházíme o historickou část našeho města,“ říká zamyšleně.

V Orlové se práce Aleše Adámka objevuje už poněkolikáté. Jak nám prozradil, je to již jeho pátá výstava, kterou si připisuje na své konto. Kromě orlovské Futry se podělil o svůj umělecký um také v Havířove a Petřvaldě.

Foťte a nevzdávejte to

říká Aleš Adámek na závěr našeho rozhovoru na otázku: co by vzkázal mladým orlovanům, jak by je povzbudil. Protože, co si budeme povídat, každý nějak začíná a své fotografické (a nejen ty) začátky se občas bojíme ukázat ostatním. Na to má Aleš velmi jednoduchou, ale za to výstižnou radu.
„Pokud už někdo fotit začal a bojí se svou tvorbu prezentovat, tak by se bát neměl. Nestane se nic horšího, než že se to někomu nebude líbit. Neúspěch je nejlepší cesta ke zlepšení. Když se povede něco hned napoprvé, člověk se nic nenaučí.“

Pár slov závěrem

No a my už vás nebudeme déle zdržovat, jistě jste netrpěliví, až Alešovu tvorbu uvidíte na vlastní oči. FUTRA má otevřeno každý pátek a sobotu od 19 hodin do půlnoci. Doporučujeme také nahlédnout na jejich facebookovou stránku, pokud by došlo k nějaké změně programu.
Věříme, že se vám výstava bude líbit, a budeme rádi za vaše komentáře. Ať už zde na našem webu, nebo na sociálních sítích.

A pokud náhodou nemáte zítra, tj. 16. října žádný program na odpoledne, Rovnou vás pozveme na „Procházku Halfarovou kolonií v Orlové“, která odstartuje u autobusové zastávky Horník. Více informací o akci v pozvánce na Facebooku.

Bc. Petr Drozdík
šéfredaktor zpravodajského portálu eOrlova.cz