DIAMO zahájilo zásyp první jámy na Dole ČSA. Jde o klíčový krok v likvidaci bývalého dolu

Na bývalém Dole Československé armády v Karviné se odehrává jedna z nejdůležitějších etap celého útlumu. Státní podnik DIAMO začal zasypávat první z jam – jámu ČSA3, která bývala nejmladší, a zároveň technicky významnou částí dolu. Právě její likvidace představuje zásadní milník, který ukazuje, že celý proces uzavírání dolu se blíží ke svému závěru.

Zásyp jámy ČSA3 začal minulý týden

Jáma ČSA3 sahá do hloubky 1 005 metrů a dříve sloužila jako výdušná i skipová. Nyní se postupně plní nezpevněným zásypovým materiálem – od jejího dna až do úrovně minus 34 metrů.

Následovat bude dvoumetrová štěrková vrstva, která zajistí bezpečné odplynění, a celý proces uzavře 32 metrů silná betonová zátka.

Podle Státního podniku DIAMO potrvá zásyp zhruba 7 až 10 dní. Záleží však na podmínkách, protože hlavní roli hraje bezpečnost. V jámě je nutné průběžně sledovat koncentraci metanu, která nesmí překročit 1 %.

„Zásyp takto hluboké jámy je technicky i organizačně náročná operace. Naše týmy postupují bezpečně, profesionálně a podle plánu,“ říká Zdeněk Hrůzek.

Následovat budou další dvě jámy

Po dokončení likvidace ČSA3 čekají na svůj zásyp ještě další dvě jámy:

• ČSA2 – zásyp nezpevněným materiálem začne v listopadu 2026,
• Jan – v dubnu 2027 se začne zasypávat zpevněným materiálem od 7. patra až po povrch. Jáma bude následně sloužit jako plynová.

Hráze: Neviditelná, ale klíčová část likvidace

Aby bylo možné jednotlivé části dolu bezpečně uzavírat, je potřeba vybudovat desítky hrází, které je mezi sebou oddělí. Na Dole ČSA a Darkov bylo nutné vybudovat celkem 155 hrází, z nichž 20 ještě zbývá dokončit.

Na samotné lokalitě ČSA stojí 70 ze 74 hrází. Zbývající čtyři (tři v překopech a jedna v jámě Jan) se dokončí v příštích měsících.

„Je to práce, kterou na povrchu vidět není, ale bez ní bychom nemohli postupovat bezpečně. Hráze jsou naprosto zásadním prvkem celého útlumu,“ doplňuje Hrůzek.

Kulturní památka nebo sídlo DIAMA

V současné době také běží řízení Ministerstva kultury, které má rozhodnout, které objekty bývalého Dolu ČSA budou zapsány jako kulturní památka. Jde o otázku, která může významně ovlivnit budoucí podobu celého areálu.

Jak náměstek Hrůža pro redakci eOrlová doplnil, zvažuje se také, že v jedné z částí objektu by mohl mít Státní podnik DIAMO i své sídlo. Podnik dnes sídlí ve Stráži pod Ralskem v Libereckém kraji, přestože velká část jeho práce probíhá právě v uhelných regionech, včetně Karvinska. Přesun vedení nebo klíčových útvarů do areálu bývalého Dolu ČSA by znamenal, že rozhodovací centrum pro zahlazování následků těžby, sanace a rekultivace by sedělo přímo v nejpostiženějším území.

To by zejména:

• posílilo přímý kontakt s obcemi, krajem a místními aktéry,
• zvýšilo transparentnost a důvěru – „ti, co rozhodují, tady také žijí a pracují“,
• umožnilo rychlejší koordinaci mezi projekty DIAMO, města Karviná, Moravskoslezského kraje a iniciativami typu POHO2030.
• desítky až stovky kvalifikovaných pracovních míst (management, inženýři, projektanti, právníci, ekonomové, IT, správa majetku),
• multiplikaci v podobě poptávky po službách – ubytování, doprava, gastro, drobné služby,
• posílení image regionu jako místa, kde sídlí státní podnik s celo-republikovým dosahem, ne jen „útlumová periferie“.

Uhelné regiony, včetně Moravskoslezského kraje, jsou cílovou oblastí Operačního programu Spravedlivá transformace, jehož cílem je přinést do těchto území nové, neuhelné ekonomické aktivity a pracovní místa.

V situaci, kdy se DIAMO zároveň reorganizuje a propouští, by případné přemístění části aparátu na Karvinsko dávalo smysl jen jako uvážená, dlouhodobá strategie, ale pokud by k němu došlo, pro region by to byl jednoznačně pozitivní signál, že stát bere „spravedlivou transformaci“ vážně.

VIDEO reportáž

V naší videoreportáži můžete vidět první záběry přímo z místa – včetně samotného zásypu i rozhovoru se Zdeňkem Hrůzkem, náměstkem ředitele pro útlum a důl odštěpného závodu Karviná.

Bc. Petr Drozdík
šéfredaktor zpravodajského portálu eOrlova.cz

FOTOGALERIE