Ve středu 4. února 2026 přesně v pravé poledne vyjel z hloubky 1300 metrů na povrch poslední vozík černého uhlí z Dolu ČSM ve Stonavě. Symbolická tečka za více než 250 lety těžby, během nichž se na území dnešní České republiky vytěžilo přes 124 milionů tun uhlí.

Na sociálních sítích s koncem těžby uhlí kolují názory, že je to i konec společnosti OKD. Není tomu tak, příběh OKD tím opravdu nekončí.

Poslední rozloučení

Je středa 4. února 2026. Před desátou hodinou ranní se před areálem dolu ČSM ve Stonavě plní parkoviště auty havířů a jejich rodinných příslušníků, kteří se přišli podívat na vyvezení posledního důlního vozíku s černým uhlím v České republice.

V zázemí jsou vidět postavené stany, kde se pomalu připravují krojovaní horníci, a do ponuré atmosféry postupně pronikají melodie hornického orchestru Sušanka. Lidé se společně s novináři a fotografy, kteří přijeli nejen z České republiky, ale také z Polska a Slovenska, scházejí před vrátnicí budovy ředitelství.

Prostor zdobí panely putovní výstavy „Odcházíme s hlavou vztyčenou“, která je společně s publikací „S hlavou vztyčenou“ pomyslnou tečkou za téměř 250 lety dobývání uhlí u nás.

Hlavní program se odehrává v zadní části areálu, kam míří dav návštěvníků. Na konci uličky stojí čestná stráž báňských záchranářů. Havíři se mezi sebou vítají, podávají si ruce a společně s krojovanými horníky debatují – o práci, o tom, co je čeká, i o vzpomínkách, které jim zůstanou navždy v srdcích.

Na místě jsou také zástupci vlády, kraje i hornických měst. Mezi hosty nechybí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka, hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica, senátor Ondřej Feber, zástupci ministerstev průmyslu a financí, představitelé hornických spolků z Česka, Slovenska i Polska ani báňští záchranáři.

Nejste na to sami – řekl ministr Juchelka

Ministr Juchelka ve svém projevu připomněl, že hornictví nebylo jen zaměstnáním, ale profesí postavenou na důvěře a sounáležitosti. Zdůraznil připravenost Úřadu práce pomoci propuštěným horníkům s hledáním nového uplatnění i rekvalifikací. Oznámil také, že v nejbližších dnech podepíše odstranění tvrdosti zákona u těch horníků, kterým chybí několik směn k nároku na plnohodnotný důchod. „Stát u transformace regionu chybět nebude,“ dodal.

Slova se ujal také hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica, který během svého projevu neskrýval emoce. „Nepovažuji tento ceremoniál za slavnostní. Je mi smutno,“ řekl se vzpomínkou na deset generací předků, kteří na šachtách dřeli, aby se jejich rodiny měly lépe. Připomněl, jak před 33 lety na šachtě ČSM začínal, a vyjádřil úctu všem, kteří na šachtách pracovali celý život, ale i těm, kteří v dolech odpracovali jen několik směn. I jejich práce a pot totiž stojí za prosperitou našeho regionu. Závěrem uvedl, že věří v budoucnost kraje, která může vyrůst i z hodnot, jež horníci po generace vytvářeli.

OKD má vizi pokračovat dál

„Odchází spousta havířů, mezi nimiž jsem si našel mnoho přátel. Spolu s nimi odchází i havířský um, všestrannost a schopnost přizpůsobit se jakékoli prekérní pracovní situaci. Současně však pociťuji hrdost – hrdost na to, že jsem u toho mohl být. Bylo to pro mě velmi intenzivní období, které mi přineslo mnoho zkušeností a hodnot do dalšího života. A za to vám děkuji,“ řekl na úvod generální ředitel OKD Roman Sikora.

Poděkoval nejen všem generacím havířů, ale především těm, kteří až do poslední chvíle s maximálním nasazením, profesionalitou a důrazem na bezpečnost vytěžili poslední kilogramy uhlí z porubu 463204/1, z něhož přesně v poledne vyjel i poslední vozík.

„Značka OKD nezahyne. Budeme pokračovat v činnosti a přineseme regionu pracovní místa,“ uvedl.

Prezident Pavel poděkoval havířům na dálku

Prezident Petr Pavel se slavnostního vyvezení posledního vozíku z OKD nemohl zúčastnit osobně kvůli jiným oficiálním závazkům, které jej v daný den vázaly v Praze. Podle vyjádření Kanceláře prezidenta republiky se ve středu 4. února 2026 účastnil jednání Bezpečnostní rady státu, jež je z hlediska jeho ústavní role klíčové pro otázky bezpečnosti země. Nemohl tak být současně přítomen ve Stonavě.

Horníkům proto zaslal alespoň videovzkaz, který byl promítnut na velkoplošné obrazovce. Ve svém projevu poděkoval za desítky let práce v podmínkách, kde by podle jeho slov mnozí nevydrželi ani jediný den. „Hornický odkaz nezmizí posledním sfáráním. Bude žít dál v charakteru místních lidí. Zdař bůh,“ uvedl prezident.

Ostravou prošel průvod

Druhá část dne patřila Ostravě. Hornický průvod vyrazil od Slezskoostravské radnice směrem ke katedrále Božského Spasitele. Bohoslužbu za horníky sloužil biskup ostravsko-opavské diecéze Martin David, hudební doprovod zajistil sbor Permoník Karviná.

Jak popsala naše kolegyně Monika Jarolímová, tentokrát horníci nesfárali pod zem, ale vyšli na světlo. Pomalu a důstojně kráčeli ulicemi Ostravy. Atmosféra byla lidská a klidná, vzpomínalo se na těžkou práci i silná přátelství. Práce, která se po generace odehrávala v hloubce, se tak symbolicky přenesla mezi lidi, kterým po dlouhá léta sloužila.

Společnost OKD čeká transformace

Ukončení těžby černého uhlí podle analytiků nebude mít zásadní dopad na českou energetiku. Její podíl na výrobě elektřiny byl již v posledních letech omezený.

Pro samotné OKD však jde o zásadní přelom. Společnost se připravuje na transformaci a plánuje:

• odčerpávat a energeticky využívat důlní plyn,
• rozvíjet aktivity v oblasti výroby topných směsí,
• soustředit se na energetické projekty, kde může navázat na své dlouholeté know-how.

„Energetice rozumíme. Značka OKD nezmizí,“ zdůraznil generální ředitel. Cílem je udržet pracovní místa a nabídnout regionu novou perspektivu. Pro Karvinsko a Ostravsko to není jen ekonomická otázka. Je to otázka identity.

Uzavřením Dolu ČSM skončila éra černého uhlí v České republice. Neznamená to však konec průmyslové tradice regionu. Moravskoslezský kraj stojí před transformací a otázkou není, zda se změní. Otázkou je, jak rychle a s jakou vizí.

Horníci po generace budovali prosperitu této země. Teď je čas, aby stát i firmy dokázaly, že region nezůstane na okraji. OKD zůstává a s ním i naděje, že značka, která formovala Karvinsko, najde své místo i v nové energetické éře.

Kdo „může“ za útlum těžby

Na sociálních sítích se v posledních dnech objevuje řada názorů na to, jak skončilo dobývání uhlí v České republice. Spolu s nimi zaznívají i různá obvinění směřující na konkrétní politiky či vlády.

Je však třeba připomenout, že konec uhlí v Česku nebyl výsledkem jednoho podpisu ani rozhodnutí jediného člověka. Šlo o dlouhodobý proces, v němž se protnula politická rozhodnutí s ekonomickou realitou trhu. Vedle vládních závazků sehrál zásadní roli také vývoj cen emisních povolenek a proměna energetického mixu, která těžbu postupně činila ekonomicky nerentabilní.

Klíčové milníky útlumu těžby uhlí

Rok	Událost	Cílový rok
2021	Vláda přijala doporučení Uhelné komise	2038
2022	Nová vláda zahrnula dřívější termín do programu	2033
2025/2026	Definitivní ukončení těžby černého uhlí (OKD)	2025

Uhelná komise, která vznikla za vlády Andreje Babiše v roce 2020, doporučila ukončení využívání uhlí do roku 2038. Následně vláda vedená premiérem Petrem Fialou ve svém programovém prohlášení tento termín zpřísnila a stanovila cíl vytvořit podmínky pro odklon od uhlí do roku 2033.

Vedle politických závazků však sehrál zásadní roli i trh. Prudký růst cen emisních povolenek v rámci systému EU ETS způsobil, že výroba elektřiny z uhlí se postupně stává ekonomicky nerentabilní. Další tlak přichází z evropského balíčku Fit for 55 a klimatických závazků, k nimž se Česká republika jako členský stát EU přihlásila.

Realita je tedy kombinací politických rozhodnutí a ekonomických faktorů.

Na sociálních sítích se mezi údajnými „viníky“ objevuje i jméno současného prezidenta Petra Pavla. Je však třeba připomenout, že prezident nemá přímou výkonnou pravomoc rozhodovat o energetické politice státu ani o ukončení těžby uhlí. Ta je výsledkem vládních programových závazků, legislativního procesu a ekonomických podmínek na trhu, nikoli rozhodnutí hlavy státu.

Bc. Petr Drozdík
šéfredaktor zpravodajského portálu eOrlova.cz

FOTOGALERIE