Tropické teploty dokážou během krátké chvíle způsobit zdravotní potíže, které není radno podceňovat. Kolapsy z horka, dehydratace, úžeh nebo úpal se netýkají jen seniorů. Riziko hrozí také dětem, sportovcům, lidem pracujícím venku i osobám s chronickými onemocněními.
Jak poznat první varovné příznaky? Kdy stačí přesun do stínu a ochlazování a kdy už je nutné volat linku 155? Připravili jsme praktický přehled i s doporučením zdravotníka Českého červeného kříže v Orlové, Michala Tkáče.
Úžeh nebo úpal? Rozdíl existuje, první pomoc je ale podobná
Úžeh vzniká působením přímého slunečního záření na hlavu a šíji. Typicky k němu může dojít při pobytu na koupališti, sportu, turistice nebo práci venku bez pokrývky hlavy.
Úpal je celkové přehřátí organismu. Může vzniknout i bez přímého slunce, například v přehřátém bytě, autě, výrobní hale, kuchyni, prádelně nebo při fyzické námaze ve vysokých teplotách.
Nejčastější příznaky přehřátí organismu
- silná žízeň,
- bolest hlavy,
- nevolnost,
- zvracení,
- malátnost,
- slabost a únava,
- zvýšená tělesná teplota,
- zrychlený tep,
- křeče nebo zhoršování stavu.
První pomoc: co udělat hned
Pokud je postižený při vědomí a komunikuje, je důležité jednat rychle, ale klidně. Přesuňte jej do stínu nebo chladnější místnosti, uvolněte oděv, svlékněte přebytečné vrstvy a začněte s postupným ochlazováním.
Vhodná je vlažná sprcha, mokré obklady, ventilátor nebo průvan. Pokud člověk normálně komunikuje a nezvrací, může po malých dávkách pít vodu, minerální vodu nebo vodu se špetkou soli.
Okamžitě volejte linku 155, pokud se objeví:
- porucha vědomí nebo kolaps,
- zmatenost,
- opakované zvracení,
- křeče,
- vysoká tělesná teplota,
- zhoršování stavu i přes ochlazování a doplňování tekutin.
Pokud si nejste jistí, volejte 155. Operátor vám poradí, jak postupovat.
Přečtěte si také
Pozor na vedra a dehydrataci. Moravskoslezští záchranáři ošetřili více než stovku kolapsů
Záchranáři v Moravskoslezském kraji během veder zasahovali u desítek případů kolapsů a dehydratací. Připomeňte si praktická doporučení přímo z terénu.
Přečíst článek
Rozhovor: Michal Tkáč, zdravotník ČČK Místní organizace Orlová
Dělá laická první pomoc rozdíl mezi úžehem a úpalem?
„Laická první pomoc mezi úžehem a úpalem nedělá rozdíl. Oba stavy jsou stejně nebezpečné, mají stejné příznaky i řešení.“
Jakou chybu lidé dělají nejčastěji?
„Nejčastější chybou je vlastně už prevence, kdy lidé nedbají na rady odborníků a přeceňují svůj fyzický stav. Další chybou je podceňování příznaků.“
Jak správně ochlazovat člověka, který je přehřátý?
„Pokud s námi postižený komunikuje, stačí jej odvézt do stínu, vyvarovat se fyzické aktivitě, uvolnit oděv, zajistit ventilátor nebo průvan, podat studenou minerální vodu nebo vodu se špetkou soli, použít vlažnou sprchu a případně mokré obklady.“
Kdy už je nutné volat záchrannou službu?
„Volat na linku 155 je nutné v momentě, kdy se stav během ošetřování nelepší a naopak zhoršuje, postižený omdlévá a ztrácí vědomí, případně jej zachvátí křeče. Rozhodně se nebojte volat linku 155, pokud si nejste jisti.“
Jaké doporučení byste lidem předal?
„Věřte odborníkům a nepodceňujte rady, které chtějí předat. Stačí málo a všichni si mohou užít léto bez poranění způsobených vysokými teplotami.“
Děti: chránit hlavu, kůži a hlídat pití
U dětí je zásadní prevence. V nejteplejší části dne je vhodné omezit pobyt na přímém slunci, chránit hlavu, krk a ramena, používat opalovací krém s vysokým faktorem a pravidelně nabízet tekutiny.
Děti by neměly pít hlavně přeslazené nápoje. Vhodnější je voda, slabý čaj nebo minerální voda podle věku a situace.
Senioři: riziko zvyšuje slabší pocit žízně
Senioři patří mezi nejohroženější skupiny. Často ztrácejí pocit žízně a jejich termoregulace nemusí fungovat tak spolehlivě jako u mladších lidí. Riziko navíc zvyšují chronická onemocnění, užívané léky i horší fyzická kondice.
Právě u seniorů je důležité pít průběžně během celého dne, větrat v chladnějších částech dne, omezit námahu a nezůstávat v přehřátých místnostech.
Chronicky nemocní: nepřetěžovat organismus
Zvýšenou opatrnost by měli věnovat lidé s onemocněním srdce a cév, vysokým krevním tlakem, cukrovkou, onemocněním ledvin nebo dýchacími obtížemi.
V horkých dnech je vhodné dodržovat pitný režim podle doporučení lékaře, sledovat svůj zdravotní stav, nepřetěžovat organismus a vyhledávat stín, chladnější nebo dobře větrané prostory.
Na výlet i do auta patří voda
Během léta se vyplatí mít u sebe dostatek pitné vody. Platí to nejen při sportu a výletech, ale také při cestách autem. Kolona na dálnici nebo delší čekání v rozpáleném voze může být pro organismus výraznou zátěží.
Vhodným doplňkem mohou být také rehydratační roztoky nebo iontové nápoje, které pomáhají doplnit minerály ztracené pocením.
Prevence je jednodušší než řešení následků
Úžeh a úpal mohou mít podobné projevy a v laické první pomoci se řeší prakticky stejně. Základem je nepodcenit první příznaky, přerušit fyzickou aktivitu, dostat člověka do stínu, postupně ochlazovat a doplňovat tekutiny.
Pokud se stav nelepší, zhoršuje se, nebo dochází ke ztrátě vědomí, křečím či opakovanému zvracení, je na místě okamžitě volat zdravotnickou záchrannou službu.