Tomáš Salomon: Silné regiony potřebují dlouhodobou práci

Prosperitu nelze vybudovat pouze z centra

Česká spořitelna podle Tomáše Salomona navazuje na dvousetletou tradici podpory regionů. Spořitelny historicky nevznikaly pouze rozhodnutím z centra, ale z iniciativy místních komunit, měst a obcí. Právě proto se banka podle svého generálního ředitele stále považuje za součást jednotlivých regionů.

Silná Praha je pro českou ekonomiku důležitá. Pokud však země nestojí také na prosperujících regionech, dalších městech a aktivních komunitách mimo hlavní město, vzniká podle Salomona riziko ekonomické nevyváženosti a společenské nestability.

Nevěříme úplně v to, že se dá prosperita budovat centrálním rozhodnutím, jakkoliv chytrým, ale že je to zase vůle a chuť těch lidí v jednotlivých částech země.

Tomáš Salomon, generální ředitel České spořitelny

Za tři klíčové pilíře prosperity označil sílu regionů, vzdělávání včetně celoživotního a zapojení mladé generace. Právě mladí lidé podle něj bývali hybateli zásadních změn a jejich případná rezignace na veřejné dění i ekonomický rozvoj by mohla celé Česko brzdit.

Ten zázrak se neděje jinak než dlouhodobou systematickou prací.

Tomáš Salomon

Co rozhoduje o tom, zda mladí lidé v regionu zůstanou?

O odchodu nebo návratu mladých lidí nerozhoduje jediná věc. Podle Salomona jde o provázaný celek: dopravní dostupnost, zdravotní a sociální služby, kvalitní školy, dostupné bydlení i pracovní příležitosti v přijatelné dojezdové vzdálenosti.

Právě dostupné bydlení patří mezi základní otázky, které řeší mladé rodiny. Stejně důležité ale je, zda v místě fungují služby, zda se lidé mohou zapojit do života obce a zda samospráva vytváří stabilní prostředí s dlouhodobou vizí.

Analytická data tento pohled potvrzují. Náklady na bydlení ukrajují domácnostem v Moravskoslezském kraji v průměru 18,2 procenta čistých příjmů. Vedle dostupnosti bydlení rozhoduje také kvalita životního prostředí, nabídka práce a možnost uplatnit kvalifikaci získanou během studia.

Průměrná hrubá mzda v kraji činí 41 316 korun, přibližně o 4 600 korun méně než republikový průměr. Nedostatek dobře placených pracovních míst s vyšší přidanou hodnotou tak může urychlovat odchod vzdělaných lidí. Podle demografických predikcí navíc může do roku 2050 klesnout podíl obyvatel kraje v produktivním věku ze 64 na 56 procent.

Velmi bych nabádal k tomu, aby to nebyly líbivé věci, které se dají zrealizovat během jednoho roku a díky nim zaujmout voliče, ale aby to byly systematické infrastrukturní záležitosti, které bude zastupitelstvo města s podporou firem, jež tam podnikají a pracují, dlouhodobě budovat.

Tomáš Salomon

Jako příklady měst s fungující občanskou společností, kvalitním prostředím a dlouhodobým rozvojem zmínil Litomyšl a Turnov. Podle něj jsou úspěšnější zejména místa, kde dokáže samospráva udržet stabilitu, spolupracovat s občany i firmami a plánovat v delším horizontu než na jedno volební období.

Data projektu Silnější regiony ukazují, že rychlý posun je možný. V Indexu prosperity regionů 2026 se výrazně zlepšily například mikroregiony Nový Bor, Králíky nebo Litoměřice, zejména díky posunu v ekonomickém pilíři. Jejich zkušenost naznačuje, že ani současná slabší pozice nemusí být pro menší město neměnným stavem.

Data za region: silné stránky i dlouhodobé výzvy

Rozhovor jsme doplnili o analytický pohled Terezy Hrtúsové z České spořitelny. Dodaná data ukazují, že kvalitu života v regionu nelze hodnotit jen podle jednoho ekonomického údaje. Do výsledku vstupují demografie, dostupnost služeb, bydlení, občanská vybavenost, vzdělávání i pracovní trh.

Velká ekonomika, ale nižší výkon na obyvatele

Moravskoslezský kraj vytvořil v roce 2024 hrubý domácí produkt v hodnotě 688 miliard korun, což představovalo čtvrtý nejvyšší celkový objem mezi kraji. V přepočtu na jednoho obyvatele však výkon regionu dosahoval pouze 79 procent celorepublikového průměru.

Vedle slabších míst jsou patrné i významné příležitosti. Výdaje podniků na výzkum a vývoj překročily 4,6 miliardy korun a Moravskoslezský kraj se díky tomu zařadil na čtvrté místo v republice. Posiluje také spolupráce soukromých firem s akademickým prostředím a univerzitní zázemí kraje. S přibližně 26 tisíci vysokoškolskými studenty je region třetí nejlepší v Česku.

Rozvoj Karvinska a Orlové podle analytičky nejvíce omezuje nepříznivá strukturální nezaměstnanost, potřeba restrukturalizovat pracovní trh po útlumu těžkého průmyslu a situace ve vzdělávání. Přiložený profil ORP Orlová současně ukazuje, že město nelze hodnotit černobíle: vedle vážných demografických a vzdělávacích problémů vykazuje také lepší výsledky například u internetové infrastruktury nebo některých prvků občanské vybavenosti.

Moravskoslezský kraj: 6,6 % nezaměstnaných a 9,2 uchazeče na jedno volné místo

Podle dat za prosinec 2025 dosahoval podíl nezaměstnaných osob v Moravskoslezském kraji 6,6 procenta, tedy druhé nejvyšší hodnoty v České republice. Dlouhodobě nezaměstnaní tvořili 42 procent nezaměstnaných, což byl nejvyšší podíl mezi kraji.

Na jedno volné pracovní místo připadalo v kraji v průměru 9,2 uchazeče. Pro uchazeče o zaměstnání jde o méně příznivou situaci, zatímco pro firmy může větší nabídka pracovní síly představovat určitou výhodu. Samotný počet uchazečů však neříká, zda jejich kvalifikace odpovídá potřebám zaměstnavatelů.

Průmyslová tradice se může změnit v konkurenční výhodu

Transformace kraje postupuje pozvolna. Průmysl stále vytváří 32,3 procenta jeho hrubé přidané hodnoty, zatímco republikový průměr dosahuje 26,4 procenta. Silná pozice automobilového průmyslu a technické know-how získané v těžkém průmyslu však mohou být základem dalšího rozvoje.

Na tuto tradici již navazují obory, jako je vývoj pohonů pro udržitelnou mobilitu, výzkum vysoce výkonného počítání nebo umělá inteligence. Rostoucí podnikové investice do výzkumu ukazují, že se kraj postupně posouvá k aktivitám s vyšší přidanou hodnotou.

Digitalizace, umělá inteligence a banka za deset let

Česká spořitelna se podle svého generálního ředitele snaží držet krok s technologickými trendy a zůstat atraktivní také pro mladou generaci. Přesnou podobu bankovnictví za deset let si však Salomon kvůli rychlosti technologického vývoje předvídat netroufá.

Za důležitější než odhad konkrétních technologií považuje dlouhodobé principy: zapojení mladých lidí do rozhodování, průběžné vzdělávání zaměstnanců a kvalitní propojení s vědou a výzkumem. Tyto prvky mají bance pomoci udržet konkurenceschopnost a zároveň dál posilovat finanční zdraví klientů.

Často jsme přirovnáváni k dinosaurovi, ale já si myslím, že dennodenně dokazujeme, i tady koneckonců na Colours různými formami aktivace, že rozhodně nejsme zkostnatělá stará organizace.

Tomáš Salomon

Česku podle Salomona chybí větší podnikavost

Pokud by měl vybrat jedinou oblast, která by mohla českou ekonomiku posunout kupředu, zaměřil by se na sebevědomí a podnikavost lidí. Česko podle něj stojí na silné řemeslné a průmyslové tradici, má dobrý vztah k inovacím a dokáže propojovat výrobu s novými technologiemi. Slabinou ale může být klesající ochota pouštět se do podnikání a nést s ním spojené riziko.

Úspěšné příběhy podnikatelů, aktivních občanů i neziskových organizací by proto měly dostávat větší prostor. Nejde pouze o zakládání firem, ale také o ochotu udělat něco pro komunitu a převzít odpovědnost za prostředí, ve kterém žijeme.

Mikropodniky tvoří páteř místní ekonomiky

Potřebu zvýšit podnikavost obyvatel a podporovat mladé lidi při zakládání vlastních firem označují regionální strategické podklady za jednu z hlavních rozvojových potřeb Moravskoslezského kraje. Význam malého podnikání dokládá i jeho rozsah: 61,1 procenta aktivních ekonomických subjektů v kraji, tedy více než 90 tisíc, tvoří mikropodniky.

Právě drobní podnikatelé, živnostníci a sociální podniky udržují v menších městech pracovní místa i každodenní služby. Jejich rozvoj ale komplikuje vzdělanostní struktura regionu a potřeba rekvalifikací. Vysokoškolské vzdělání má přibližně 21 procent obyvatel, zatímco podíl lidí pouze se základním vzděláním nebo bez něj patří k nejvyšším v zemi. Jedním z důležitých úkolů je proto moderní profesní příprava odpovídající proměně trhu práce.

Nehledejme jeden univerzální návod na úspěch, ale snažme se vzájemně podporovat a nasvěcovat hezké příklady tak, aby je následovalo co možná nejvíce mladých lidí.

Tomáš Salomon