Zdeněk Hřib diskutoval s orlovany

V pátek, 14. března, se v Orlové uskutečnilo setkání s předsedou České pirátské strany a současným náměstkem pro dopravu hlavního města Prahy, Zdeňkem Hřibem. Setkání se konalo v komorní atmosféře v orlovském podniku U Krkavce, kde se před 17. hodinou postupně scházeli nejen představitelé orlovské místní organizace Pirátů, ale také zájemci z řad občanů.

Zdeněk Hřib se svým týmem dorazil kvůli dopravním komplikacím o něco později a hned v úvodu setkání s Orlovany uvedl, jak je překvapen, že v centru nemohl zaparkovat. Tím otevřel první téma, které s místními u piva probral. Ti mu připomněli, že Orlová, a nejen ona, byla v minulosti postavena jako hornické město. „… stavělo se to tu jenom pro horníky na dožití a zbourání, ale ti lidé jsou tady pořád. Tehdy měl auto jen ten hlavní, a dnes prostě mají auto všichni,“ doplnil Jaroslav Kameň, předseda místního sdružení.

Problematika nedostatku parkovacích míst následně rozpoutala debatu o investicích, které by teoreticky mohly přispět ke zlepšení již tak komplikované situace. Orlová není v čerpání finančních prostředků z Fondu spravedlivé transformace tak úspěšná, jak by si přála. Projekty, jako například přeměna bývalého Kina Vesmír na rodinné centrum nebo přestavba budovy bývalé Spořitelny na Starém náměstí, které měla připravené, byly zastaveny po volbách v roce 2022. Ve hře byla také rekonstrukce letního koupaliště, na kterou si Orlová mohla vyžádat 200 milionů korun, avšak po volbách se od této myšlenky také ustoupilo a finanční prostředky z Fondu spravedlivé transformace míří do megalomanských projektů, jako je Černá kostka, EDEN Silesia, Podolupark a další. V neposlední řadě je třeba zmínit, že Orlová plánovala také výstavbu parkovacích věží (karuselové věže), které by mohly zlepšit současnou situaci s nedostatkem parkovacích míst. Podle dostupných informací však mohly být investice do infrastruktury směrovány pouze do oblastí poničených těžbou.

Pana náměstka Hřiba jsem také ptal na jeho názor, proč stát nemá větší snahu motivovat investory, jako je třeba Panattoni Europe, která má v úmyslu postavit v těsné blízkosti Šikmého kostela novou průmyslovou zónu Panattoni Smart Park, nebo jihokorejskou společnost Samsung, která plánuje v Dolní Lutyni postavit továrnu na baterie Gigafactory, aby pro své projekty využívali brownfieldy namísto posledních zbytků přírody. „Je fajn, že tady pan Hřib přijel a že se zajímá o problémy i našeho regionu, ale mrzí mě, že si téma kolem Gigafactory nenastudoval a neměl k tomu co říct,“ sdělil po setkání student Šimon Blatoň.

Připomeňme si, že zastupitelstvo města Karviné 26. 4. 2021 ve svém usnesení č. 460 – Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná bez výjimky odsouhlasilo svůj záměr zanést okolí Šikmého kostela na seznam UNESCO. Dnes proti záměru stavby v blízkosti této historické památky bojuje spolek Stará Karviná, který se společně se svými příznivci a dalšími občany snaží přimět město, aby investora tlačilo do výstavby v jiné lokalitě.

„Podívejme se do historie … na zpackanou privatizaci OKD, kdy pozemky, které patřily šachtám, dnes patří nějakému Asentalu, který ty pozemky nyní blokuje a nechce je uvolnit pro města. Tak na co je teď tomu DIAMO ta bývalá šachta s malým pozemkem, když na tom stejně podnik, jako je třeba zmíněné Gigafactory, nikdy nepostaví?“ doplňuje diskusi Milan Rapčák. Diskuse kolem plánovaných staveb byla opravdu rozsáhlá a dá se říci, že vyplnila většinu časového prostoru diskusního bloku, který náměstek Hřib věnoval místním Orlovanům. Všichni se shodli na tom, že je sice štve, že investor preferuje stavbu v přírodě a zónách, které mohly sloužit lidem jako památková a relaxační zóna, kde by se konaly různé kulturní akce, ale na druhou stranu, než aby to investor postavil někde v Polsku nebo u Plzně, budou samozřejmě rádi, když pracovní místa vzniknou v dojezdové vzdálenosti od Orlové.

Zdeněk Hřib na to reagoval příkladem ze své návštěvy v Trojanovicích, kde hovořil s místním starostou o bývalém dole Frenštát, o jehož budoucnosti také dlouho jednal s řadou ministrů, včetně ředitele společnosti DIAMO, a jednal o záměru vybudovat v této lokalitě inovativní byznys (projekt Cérka, jehož cílem je vytvořit inovativní centrum kombinující bydlení, podnikání, vzdělávání a volnočasové aktivity – poznámka redakce). Osobně vnímá problém karvinského regionu a potažmo i Orlové v úspěšnosti nebo větší snaze jednat s klíčovými stranami. Občané v diskusi také zmínili, že původní záměr revitalizace pohornické krajiny v našem regionu byl původně jiný a že se neslučuje se současnými plány v těchto místech vybudovat průmyslové podniky. Své připojili i orlovští studenti, kteří zmínili např. nedávný odstřel skipové věže bývalého dolu Lazy. „Je to škoda, že ta věž padla, mohlo se z toho udělat něco pro lidi tady,“ vnesl do diskuse Jiří Folwarczný.

Problematika dostupného bydlení otevřela diskusi týkající se rostoucích cen bytů i předražených nájmů soukromých společností. Padla také zmínka o obchodu s chudobou, kdy se do sídlištní zástavby v některých částech Orlové stěhují nepřizpůsobiví z různých koutů republiky. To se děje právě díky kombinaci příjmu a doplatku na bydlení, které hradí stát. Problematiku dostupného bydlení a stěhování nepřizpůsobivých navíc ztížilo zrušení bezdoplatkových zón, které umožnily městům regulovat problémy spojené s neplatícími nájemníky a nepřizpůsobivými obyvateli.

Hřib zmínil, že před návštěvou Orlové si prohlédl web města včetně jeho části s názvem Lepší Orlová, a zeptal se místních občanů, proč na těchto stránkách nejsou řešeny reálné problémy občanů. „Nevím no, jako Smart City také řešíme v Praze, ale podle toho, co jsem viděl na oficiální prezentaci města tady, si myslím, že jsou tady daleko prioritnější věci, jak to poslouchám,“ doplnil Hřib.

Rozporuplné reakce sdělil Hřib také na adresu projektu Obce v datech, který má podle definovaných kritérií hodnotit životní úroveň měst v České republice. Podle jeho slov člověk ke kvalitnímu životu potřebuje bydlení, dostupnou práci, aby měl kde zaparkovat a vzdělávat děti. Poslední dotaz padl na téma „sociálního systému státu“. Ten považuje Zdeněk Hřib za velmi komplikovaný a přebyrokratizovaný. Podle něj je to velmi složité optimalizovat a není to řešitelné prostou digitalizací. Řešení vidí v tom, že by „říznul“ do všech agend, a to i za předpokladu, že by mohla nastat situace, že by některý konkrétní případ nebyl dostatečně kvalitně prozkoumán pro nárok na konkrétní dávku sociální podpory. „Protože to, co by se ušetřilo na tom složitém současném mechanismu, by vedlo k daleko efektivnějšímu systému. Ten současný systém, ve kterém je definována potřeba detailně posoudit přiznání sociální dávky konkrétnímu člověku, je v současné době stále silnější, než abychom to dělali efektivněji,“ dokončil diskusi Zdeněk Hřib s odkazem na kolegyni Olgu Richterovou, se kterou tuto problematiku řešil.

Panu Zdeňku Hřibovi redakce zaslala ještě několik doplňujících otázek, na které nezbyl během jeho návštěvy Orlové čas. Proto jsme také se zveřejněním článku čekali. Bohužel se nám odpovědi zatím nepodařilo získat a proto článek zveřejňujeme bez těchto odpovědí.

Petr Drozdík
šéfredaktor a editor zpravodajského portálu eOrlová.cz