Sobota se nám blíží, druhý ročník ekologické akce Ukliďme Česko odstartuje již tuto sobotu. V tom organizačním shonu, shánění dobrovolníků, oslovování klubů, spolků a politických stran, mne překvapil dnešní telefonát.
Volal mi pan J. L., který se představil jako „dědek“ a oznámil mi, že jelikož se nemůže zúčastnit sobotní akce, tak se rozhodl, že se vrhne na úklid již dnes. „V rámci své běžecké tratě, jsem uklidil nepořádek na ulici K Venuši a to od hlavní cesty až po konec Orlové (cca 1/2 km. Podařilo se mi nasbírat celkem 8 pytlů odpadu, které jsem uskladnil na konci ul. Na Vyhlídce.“
Byl jsem mile překvapen a za to odhodlání mu patří velký dík a poklona. Na email do redakce pak zaslal fotografii z dnešního úklidu, ke které dodal:
„Zasílám článek, který v Orlovských novinách vyšel zhruba před dvěma lety. Kde chybí výchova a osvěta musí zafungovat represe a tvrdé tresty.
S pozdravem Dědek (J.L.)“
Článek je velmi poučný, určitě doporučuji nejen přečíst, ale také šířit, protože mezi občany chybí odpovědnost vůči životnímu prostředí a ve společnosti osvěta, jak naši přírodu chránit.
SRPNOVÉ POSTŘEHY
JDU VÁM TAKHLE PO MĚSTĚ
Jdu vám takhle po městě a tu na chodníku potkám kluka. Tak kolem šesti, sedmi roků mohl mít. Právě si rozbalil nanuk, obal odhodil na zem a začal papat. Říkám mu: Jéjej, chlapečku! Upadnul ti papírek, já ho seberu a odložím do koše, který je pouhé čtyři kroky od tebe.“ Hoch na mě jen vyjeveně zíral. I já jsem vyjeveně zíral, když se za mnou ozvalo podrážděné: „Co mi buzerujete syna!? Starejte se laskavě sám o sebe!“
Jdu vám takhle lesoparkem a pozoruji chlívek kolem laviček. Každá byla obložena plastovými, plechovými i papírovými obaly od nápojů, jako nějaký sendvič. Na jedné z lávek sedí houmlesák a občerstvuje se vínečkem z krabice. Pravím mu: „Kde skončí ta krabice, až se jí podíváte na dno?“ „ A od čeho jsou tady oranžové vesty?“ zněla odpověď.
Jdu vám takhle do garáže a co vidím!? Vrata i zeď mi sprejem „ozdobil“ nějaký přiblblý umělec. V řiť bych se od zlosti uhryz, vždyť na jaře jsem vrata nově přelakoval.
A mohl bych pokračovat na téma- „jsem silák, protože jsem se ožral a tak mohu v noci řvát jak pavián….a ještě si převrátím kontejner na odpad.“ Nebo-„pěkně pohodlně jsem si zaparkoval a nechal vedle sebe dvoumetrovou mezeru. Že na kolegu nezůstane místo? To mě nezajímá.“
A co chce pisatel těmito řádky říci? Jen to, že mezi námi žijí pologramotní jedinci, kteří ve svém životě ničeho nedosáhli a niky ani nedosáhnou. Jsou však pevně rozhodnuti, že budou ničit práci jiných, obtěžovat nás svými nechutnými projevy a „vylepšovat“ naše prostředí ku svému obrazu. Nemůžeme zůstat neteční vůči této hrstce hulvátů a křupanů. Naší zbraní proti nim může být třeba jen laskavé, nekonfliktní upozornění, ne však lhostejnost.
Jdu vám takhle po městě a tu vidím, jak „Měšťáci“ s příslovečným apetitem nasazují botičku na kolo vozu, který stál těsně za značkou povoleného parkování. Bylo to v pondělí ráno a já si dovedu živě představit, jak řidič v neděli v noci na přeplněných parkovištích nenašel místo. ,Tak frajere, teď jsme ti znemožnili odjet a tak koukej vysolit prachy‘.
O kus dál oranžová rota uklízela svinčík po prasatech.
31.8.2012 Dědek B.
