Po Orlové a Havířově má s Krajem problém i ZUŠ v Opavě

Příjemné odpoledne všem,

jak jistě víte, náš portál se doposud jako jediné médium zabývá podivnými změnami napříč ZUŠ v celém Moravskoslezském kraji, které odstartovala jako první orlovská ZUŠ J. R. Míši v Orlové – Porubě. O vývoji kauzy informujeme již přes dva roky ve speciální rubrice, na které úzce spolupracujeme s Petičním výborem. Ten má i svou facebookovou stránku, kterou můžete navštívit a podpořit zde.

Podivné změny, ve kterých je společným jmenovatelem odbor školství Moravskoslezského kraje pod vedením Libora Lenča se z nepochopitelného důvodu šíří i do ostatních škol. Orlovská ZUŠ se má stěhovat do menších prostor a současná budova bourat, v Havířovské ZUŠ Bohuslava Martinů přišel o místo za podivných okolností ředitel a v poslední řadě se odbor školství zbavuje vedení ZUŠ Václava Kálika v Opavě. A o tom bude dnešní článek.

I když jde o různé školy, mohou mít změny, které školský odbor v těchto institucích provádí hodně společného. Snad proto si také stále rostoucí zájem široké veřejnosti, vysloužil negativní kritiku přímo z Krajského úřadu, který nám adresovala ještě tehdejší náměstkyně hejtmana pro odbor školství, Mgr. Věra Palková. Redakce se proti ostré kritice ohradila přímo na Krajském zastupitelstvu, a byli jsme v očekávání, že nám bude paní náměstkyně věcně argumentovat – nestalo se tak, Palková se z toho na zastupitelstvu vykroutila a do dnešního dne jsme se ani po urgenci slíbené odpovědi nedočkali. Připomenout si o co šlo si můžete zde.  Stránka z webu Krajského úřadu Moravskoslezského kraje byla z nejasných důvodů odstraněna. Redakce má však její kopii, kterou si můžete prohlédnout zde.

 

Scénář je podobný, vše začalo stížnostmi

Scénář jakoby kopíroval kauzu Havířovské ZUŠky, o které přineseme informace později. A právě proto jsem se rozhodl opavskou ZUŠku navštívit osobně, abych se zeptal, o co konkrétně jde.

„Každá ZUŠ od roku 2012 musí poskytovat výuku dle svého ŠVP (Školního vzdělávacího programu)„ – vysvětluje ředitel Bouček. „To znamená, že my musíme žákům dle zákona poskytovat výuku dvou předmětů, a to hru na nástroj a výuku teorie. V praxi to vypadá tak, že když nastoupí žák do prvního ročníku tak má jeden nástroj, který si zvolí + jednu hodinu teorie. My jsme přesvědčení, že každému žákovi bude 3 roky teorie stačit, aby pak mohl nastoupit do skupinové interpretace (hra v souboru), Což považujeme za důležité, aby pak daný žák, nalezl po studiu patřičné uplatnění.„

„Najednou se ale začaly množit případy, kdy rodiče přicházeli s požadavkem, aby jejich dítě nemuselo navštěvovat hodiny druhého předmětu. A i když si mohli vybrat teorii v jakémkoliv dni v týdnu, trvali na tom, že do teorie dítě vodit nechtějí a jak je možné, že v Opavě to nejde a v ostatních ZUŠ dostanou „výjimku “  – dodává zástupce ředitele Konečný. Znamená to tedy, že jiné zušky v okrese těmito „výjimkami“ vědomě okrádají stát na dotacích?“  – dodává zástupce ředitele Konečný.

Je tedy zřejmé, že rodiče v tomto případě požadují po škole změny, se kterými ale při přihlašování dětí na školu souhlasili. Důvody jsou podle vedení opavské zušky nerelevantní. Většinou jde o to, že má dítě jinou aktivitu, se kterou se hodina druhého předmětu kryje, nebo se jim prostě na teorii dojíždět nechce. Ředitel může  z výuky  žáka uvolnit pouze ze závažných důvodů (jde převážně o zdravotní důvody). Což ale případ opavské zušky není. „Je to stejné, jako kdyby rodič přišel do základní školy a řekl řediteli, že jeho dítě nebude chodit na hudební výchovu, protože se mu to kryje s jinou aktivitou, které dává přednost.“ vysvětluje Konečný.

.

 

Nezajímavý orchestr

Od čtvrtého ročníku pak žáci opavské ZUŠ Václava Kálika nastupují do souborů a orchestrů. I zde se však kopíruje stejný problém jako s výukou teorie – někteří rodiče tam docházku dětí  nechtějí akceptovat. A důvody? Podle ředitele Boučka rodiče např.  chtějí, aby dítě mohlo chodit jen na nástroj, ale do orchestru nikoliv. Jenže státní dotace na žáka je na dva předměty. Snaha vysvětlit rodičům důvody proč to tak je, je ale většinou marná.  Někteří rodiče přihlásí dítě i na dva nástroje současně a tím pádem musí dítě absolvovat druhý předmět  u obou těchto nástrojů.  „Smysl zušek je, aby se dítě mohlo někde uplatnit. Nelze tedy chodit jen na dva nástroje a vybrat si jeden orchestr nebo žádný, jak někteří rodiče vymýšlejí. “ vysvětluje důvody ředitel Bouček.

Škola má v současné době 11 orchestrů, které se těší velkému ohlasu. Pravidelně pořádají nejrůznější koncerty. Mezi jeden z posledních patří i Adventní koncert populární hudby, který se odehrál ve Slezském divadle v Opavě v prosinci loňského roku.

Česká školní inspekce pochybení neshledala

Nároky rodičů se neustále zvyšovaly a eskalovaly směrem na Krajský úřad, který jim však dává za pravdu.
Na základě cca 12 bodů stížností pak přišla na školu kontrola České školní inspekce, která však až na pár výjimek neshledala stížnosti jako důvodné – redakce má inspekční zprávy k dispozici.

Jedna z uvedených stížností byla například ta, že chce škola rušit cimbálové muziky. „Zde se jednalo ale o to, že jsme u cimbálových muzik přišli při hospitacích na nějaké nedostatky, které jsme museli řešit. Stížnost byla ale pojata tím směrem, že je chceme zrušit. Opak je ale pravdou,  v té době jsme ještě sháněli dalšího učitele na cimbál.“ vysvětluje Bouček.

A s tím souvisí i další rozpor a to takový, že nechceme zařazovat program cimbálové muziky do akcí školy. „Což je pravdou, ale z jiného důvodu – cimbálové muziky totiž vystupují pod Střediskem Volného času v Opavě, které jim shání vystoupení a my jako škola financujeme pouze výuku.To znamená, že nemohu přece vyplácet kantorovi výlohy s tím spojené (cestovné a stravné) za akci, která není organizována naší ZUŠ.  Za žáky a pedagogický doprovod nese zodpovědnost pořádající Středisko volného času. Jediné co škola může dělat a co také dělá je, že cimbálové muziky prezentujeme, a to na webových stránkách a také ve výročních zprávách školy.“ – brání rozhodnutí školy Bouček.

Jedna z nelogických stížností, které musela Česká školní inspekce na opavské zušce řešit je i stížnost, která vzešla od učitelky jedné z místních středních škol.  A to na nenaplnění kapacity školy. Všichni dobře víme, že škola nikdy nemůže naplnit plnou kapacitu, protože zde existují tzv. gentlemanské dohody, se kterými ale ČŠI nepočítá. Aktuální stav školy je 1080 žáků (maximum přitom bývá 1.110 v rámci gentlemantské dohody mezi školským odborem a vedením školy). Kapacita budovy je však až 1.258 žáků. Stížnost sice byla uzavřena jako nedůvodná, ale je zarážející, proč si na takovou věc stěžuje zrovna učitelka jiné školy.

 

Nespolupracující kantoři

Další várka stížností na vedení školy pak začala přicházet i ze stran některých učitelů. Vedení školy pro ně pro zjednodušení práce zakoupilo i speciální program, pro jednodušší tvorbu rozvrhů, třídní knihy, tisk vysvědčení apod.  Rodiče mohou prospěch žáka kontrolovat i přes webové stránky. To někteří berou jako nátlak a nesouhlasí s tím. „Právě pomocí programu se např. dají velmi snadno zjistit jisté nedostatky či nesrovnalosti v třídních knihách, informace o absenci žáků apod. Což bylo – jak jsme již uvedli – v jednom případě odhaleno u cimbálových muzik.“ – vysvětluje zástupce ředitele, Konečný

 

Klesající společenská úroveň školy

Dalším z nepochopitelných bodů stížností je, že má společenská úroveň školy klesat. Přičemž si budovy školy za působení Boučka a Konečného prošly celou řadou pozitivních změn, od revitalizace, modernizace učeben novým nábytkem a koberci, pořízení interaktivních tabulí pro efektivní školní výuku, výměny kotle, každoročním nákupem nových nástrojů, apod.  Každý rok škola z vlastních zdrojů uvolňuje na obnovení vybavení školy částky přesahující 100 tis. Ve dvou případech dokonce využila i dotací poskytnutých Moravskoslezským krajem a to na novou fasádu a úpravu interiéru dvou vnitřních prostor školy (3.000 600 tis.) Škola se může také pochlubit i celou řadou vítězství v soutěžích.

 

Likvidace vedení školy je účelová

Inspekce navštívila školu v červnu 2017 poprvé, přičemž zpráva o výsledku šetření došla až 8. srpna (přičemž má být zpracována do jednoho měsíce). Velkou zajímavostí je, že o další akci ze strany inspekce se vedení školy dostává až z místního tisku, kde Náměstek ústředního školního inspektora,  PhDr. Ondřej Andrys, MAE přímo škole vzkazuje, že v říjnu udělají další hloubkovou a komplexní kontrolu.

Bouček se spolu s Konečným domnívají, že jim právě zpráva České školní inspekce měla zlomit vaz a na základě toho by je mohl zřizovatel odvolat. Jenže to se nestalo. Proto podle nich přišel plán B a to zrušit stávající ZUŠ Václava Kálika a spojit ji s dříve odloučenou výtvarnou školou v jeden subjekt. Velmi zvláštní na tom ale je, že vedením nově vzniklé školy má být pověřena dosavadní ředitelka výtvarné Základní umělecké školy na ulici Solná, a to Mgr. Ivana Sýkorová, která se ale podle Deníku nechtěla k dané věci vyjadřovat.

Redakce však ví, že ředitelce Sýkorové končí brzy mandát a proto ve své funkci setrvá jen velmi krátce.
V červnu 2018 by totiž mělo být na již sloučenou organizaci vyhlášeno nové výběrové řízení. Proč tedy tak unáhlený krok? Má smysl na těch pár měsíců do funkce jmenovat ředitelku, která se sotva rozkouká a která má za úkol vyřešit i personální změny, týkající se vedení?

Rozhodnutí zřizovatele o sloučení dvou škol se dozvěděli Bouček s Konečným nahodilou návštěvou na Krajském úřadě s tím, že k tomu dojde od 1 ledna 2018.

 

Bránit se v tisku nebylo škole umožněno

Vedení školy se snažilo na výše uvedený článek reagovat, ale podle slov ředitele Boučka a jeho zástupce bylo vyjádření i přes konzultace a několik emailových žádostí s jeho redaktorem v mnoha věcech vystřiženy z kontextu a tím pádem jim nebylo umožněno se bránit.

 

Závěrem

Přijde mi velmi zvláštní, co se v posledních letech na odboru školství Krajského úřadu Moravskoslezského kraje děje. Když srovnám orlovskou zušku, kde si léta zřizovatel držel ředitelku, která nebyla schopna sehnat pro školu téměř žádné finanční prostředky, kterými by alespoň zachovala úroveň i technický stav školy s opavskou, kde se investovaly ročně statisíce korun – je snaha „vyhodit“ schopné vedení školy naprosto nelogická.

A tak samo bychom mohli spekulovat o umělecké škole Bohuslava Martinů v Havířově, kde o své místo rovněž přišel schopný ředitel, který se zasloužil o mnohé.

Na základě čeho tedy odbor školství pod vedením Libora Lenča rozhoduje – zda ta či ona škola zůstane či zda ten či onen člověk je schopným či neschopným manažerem? Co vlastně odbor školství od uměleckých škol očekává?

Orlovou aktuálně čeká říjnové zasedání zastupitelstva, na které je pozván náměstek hejtmana pro školství, Mgr. Stanislav Folwarczny spolu s nově zvoleným ředitelem orlovské zušky, MgA. Andrejem Vyoralem, ArtD. Oba pánové by měli zastupitelstvu sdělit svůj postoj k současné situaci okolo orlovské zušky.

Podle slov hejtmana prof. Ing. Ivo Vondráka, CSc., které pronesl na sociální síti Twitter se čeká na projekt, ten by měl ředitel Vyoral představit zřizovateli a měl by klíčem k dalšímu osudu budovy ZUŠ J. R. Míši v Orlové – Porubě. Zda-li se nový ředitel přikloní k plánu zřizovatele školu stěhovat nebo k přání obyvatel Orlové, rodičů žáků dané školy však zatím nevíme.

V poslední řadě tady máme havířovskou zušku Bohuslava Martinů. Tady se čeká na soud, který má podle našich informací proběhnout ještě v listopadu tohoto roku. Ale o tom až příště.

 

DROZDÍK Petr